Fórum
Kategorie: všechny láska a vztahyBůh a víraškolainzerátycíkve a denominacehudbajinékřesťanská seznamka
Partner/ka a vzhled
Když už jsme na seznamce, mohli bychom taky trochu pořešit i něco k tématu. Tentokrát bych se Vás, vážení, rád zeptal na to, jakou roli hraje u výběru partnera/ky vzhled a proč? A čeho si ceníte nad vzhled? Ale prosím o konkrétní odpovědi konkrétních jedinců jak to cítí a nikoli o obšírné teoretické články jak by to mělo být... Děkuji za příspěvky.
amper01 vloženo: 07/11/2014 komentáře (22) Jak to hodnotíš? 76 88
Duchovni dary dnes?
Budu stručný: Domníváte se, že duchovní dary jako mluvení jazyků (glossa), uzdravování, vyhánění démonů, proroctví byly aktivní jen pro dobu apoštolů a nebo jsou dostupné i dnes? Já se domníval, že jsou dostupné i dnes, pro každého, kdo je znovuzrozen z Ducha svatého. Považoval jsem to za něco obvyklého, ale zjistil jsem, že většina křesťanů se na to dívá jinak... Na youtube a po internetu je nesčetné množství videí nebo článků o těchto projevech. Dokonce znám člověka, co měl vizi, která ho dovedla od ateismu k Ježíši Kristu, takže jaký je váš názor? A samozřejmě vím, že nejdůležitější je láska. Ale přesto...
renton14 vloženo: 25/10/2014 komentáře (40) Jak to hodnotíš? 76 88
Preferujete tzv. domácí školku a školu, křesťanskou školu nebo klasickou školku a školu pro své děti?
Možná na tuto otázku pro většinu z nás je čas :) Ale je dobré mít i tuto otázku do budoucna ujasněnou. Takže jaké jsou Vaše názory? Sem s nimi :)
plamineknadejenevyhasina vloženo: 19/10/2014 komentáře (5) Jak to hodnotíš? 76 88
CO JE TO EVANGELIUM?
Jelikož již delší dobu lze vidět, že i v tzv. evangelijním křesťanstvu často i spasení věřící neznají přesně ryzí evangelium Boží milosti, tak bych byl rád, kdybychom tu přednesli podle Bible, co to evangelium je, co tato radostná zpráva znamená pro hříšného člověka. Samozřejmě s tímto souvisí i jistota spasení. Často se mylně v dnešní době hlásá evangelium království /Mk1:14/, které bylo omezené výhradně na Izrael, nikoli na celý svět,oproti evangeliu Boží milosti. To bylo hlásáno výhradně v Izraeli jak Janem Křtitelem, samotným Kristem tak i jeho učedníky, až do Jeho zavržení a ukřižování. Toto evangelium nemám na mysli. Mám na mysli evangelium Boží milosti /Sk20:24/, kterého se stal apoštol Pavel služebníkem/Ef3:7/, a kterým se nyní přivádí až do konce období Církve všichni ze všech národů světa, kteří mu uvěřili, k životu věčnému a stávají se údy Těla =Církve/1K15:1-2, Ef1:13, Ef 3:6/
pokus vloženo: 18/10/2014 komentáře (22) Jak to hodnotíš? 76 88
Modlitby za mrtvé
Kontroverzní téma, snad to odlehčí diskuzi, kde je téma denominačně nekontroverzní. Ale o to mi nejde. Rád bych vyjádření od křesťanů, kteří jasně vědí, proč toto nedělat. Samozřejmě, když nějaký např. katolík napíše, proč se za mrtvé modlí, tak OK. Proč to dělají, to zhruba vím, myslí, že jim pomůžou v očistci, např. sloužením mše či přímluvou se zkrátí doba tzv. dočasného trestu. Já především hledám jasné biblické argumenty, proč toto nedělat. Zvu tedy křesťany, kteří navazují na odkaz reformace a jejichž jediným absolutním měřítkem učení je Písmo a ne nějaké tradice. Mé hlavní důvody jsou, že po smrti člověk skončí buď u Boha (ještě dnes budeš se mnou v ráji, Lk 23,43) a nebo v pekle. U Boha v ráji člověk nepotřebuje modlitby lidi tady o nás. A v pekle, tam modlitby nepomůžou. Už ve starozákonní době bylo zřejmé, že je rozhodující, v jakém stavu člověk zemře. Žít dlouhá leta s Bohem a pak odpadnout znamenalo zahynutí. Žít většinu života špatně, ale ke konci se obrátit k Bohu, to znamenalu už tehdy záchranu. NIkde ani náznak, že lze po smrti úsilím jiných něco zvrátit. Někteří křesťané v evangelikálních církvích tom ne vždy mají jasno. Byl bych rád zejména za příspěvky, které by poskytly hlubší biblický vhled. Neboli, já pro sebe to zhruba vím, ale abych to vysvětlil druhým, tak zde možná bych měl vědět víc. Možná nejde jen o to, vědět, že dělat to je marnost. Přijde mi, že ta praxe je spojena s učením, které člověka zatahuje dál, tj. do modlářství. Děkuji předem za biblické příspěvky.
kristian vloženo: 01/10/2014 komentáře (21) Jak to hodnotíš? 76 88
Vztah
Hledám křest´ana - ADVENTISTU. Z okolí Moravy :)
Misounek vloženo: 05/06/2013 komentáře (1) Jak to hodnotíš? 76 88
Ekumena v bibli....
efezkým 1- 7 V něm jsme vykoupeni jeho krví a naše hříchy jsou nám odpuštěny pro přebohatou milost, 8 kterou nás zahrnul ve vší moudrosti a prozíravosti, 9 když nám dal poznat tajemství svého záměru, svého milostivého rozhodnutí, jímž si předsevzal, 10 že podle svého plánu, až se naplní čas, přivede všechno na nebi i na zemi k jednotě v Kristu.
Zalmik vloženo: 19/11/2014 komentáře (7) Jak to hodnotíš? 76 88
zjevení sv Jana kapitola 13
zajímalo by mně jak tuto kapitolu vykládáte, kolegové a kolegyně ;) riskuji že se dozvím strašné věci, ale prubnu to...... Kéž by aspoň jeden evangelikál tuto pasáž viděl podobně.......
stepb vloženo: 27/02/2015 komentáře (17) Jak to hodnotíš? 76 88
Kolik žen potřebuje muž tzv. ke "štěstí"
Dr. Petr NEČAS měl svého času 2 - svoji slušnou ženu Radku a paní konkubínu Janu N., dnes také Nečasovou. Co myslíte Vy ... ?
Vojtech vloženo: 26/09/2014 komentáře (2) Jak to hodnotíš? 76 88
Proč se znovuzrozený člověk, tedy Kristovec=Křesťan, nemůže spojit s Vatikánem a tedy i s lidmi, kteří ospravedlňují a zastávají jeho učení?
Komu, jakýkoliv biblický důvod přijde na mysl, ať to vloží zde. Prosím katolíky, aby to nebrali útočně. Není to vymezení vůči lidem, ale vůči systému, vůči učení, které katolicismus zastává. Jedná se mi o to, abychom zde ukázali, v čem všem je učení katolické v rozporu s Božím Slovem, a proč tedy nechceme jako služebníci pravého, neviditelného Boha mít s ním, co dočinění, a proč se tedy vůči němu musíme jasně vymezit.
pokus vloženo: 29/03/2015 komentáře (130) Jak to hodnotíš? 76 88
Modlitba
Bráškové a sestřičky, podělte se o splněné modlitby, kdy jste upřímně a s pokorou v minulosti prosili Pána a dnes můžete říct, že Vaši prosbu vyslyšel.
simpansky vloženo: 16/03/2015 komentáře (18) Jak to hodnotíš? 76 88
Satan a jeho férovost
Zaujalo mě, jak nejenže křesťané vše svádí na Satana, ale navíc jej mají za nejvyčůranějšího "tvora", na jehož svody musejí doplácet. Ráda bych napsala svůj pohled na věc, pokusila se více rozebrat, jak to vidím já. Je těžké se shodnout už jen na tom, co si kdo pod tím slovem představujeme, ale zkusme se nyní od toho oprostit, počítejme s tím, že je tu zkrátka jakýsi element, který nás táhne na tu opačnou stranu, tedy od zdroje a s tím i od osobního Boha, ať už si jej kdo představujeme jakkoli. Jak se chová a jak na nás působí a nakolik jsme sami zodpovědní? Dle mě - zodpovědní jsme vždy! Jsme to vždy my, kdo se rozhodneme konat či nekonat. Ale míra této naší zodpovědnosti a s tím související míra "hříchu" a následného "postihu" za něj, ta se diametrálně liší, v závislosti na úrovni našeho vědomí. Tedy, jako vždy, čím více jsme si něčeho vědomi, tím větší zodpovědnost neseme. Vezměme si např. takového zašlápnutého broučka. Možná jsme si ho vůbec nevšimli, byl v trávě a my jí jen prošli, ani netušíme, že jsme ho zašlápli. Možná jsme ho zašlápli záměrně, s vědomím, že je to škůdce a my tak chráníme svoje plodiny. A možná jsme taky nic nechránili a náramně si užili tu moc, když jsme jej mohli rozšlápnout. Snad netřeba vysvětlovat, jak se tyto případy liší a že si stejný karmický zápis jen těžko odnesou. Dá se tedy očekávat, že je-li cílem Satana táhnout nás od Boha pryč, bude se muset hodně ohánět v případě víceméně nevědomého konání, ale mnohem lákavějším soustem pro něj bude právě konání vědomé. Čím vědomější, tím lépe. Pointa toho všeho je, že kde jsme vědomější my, tam je vědomější i on, protože jsme oba blíže zdroji, oba blíže Bohu. A protože jsme blíže zdroji a jsme vědomější, jsme zákonitě i rovnější, a to oba. Oba jsme více na světle a oba více vidíme. (Vycházím tu opět z toho, že dostáváme právě takové zkoušky, jaké máme, které nám přicházejí na míru, dle naše aktuálního "levelu". Tudíž, s daným levelem vyfasujeme i příšlušného Satánka.) Takže co se oněch svodů týče, kdy nás může někdo k něčemu svádět? Když víme, že nás svádí, když cítíme, že nás pokouší k něčemu, co není tak úplně dobré. Kdy na to můžeme více doplatit? Když je to fakt hodně nedobré, tedy když naše konání či nekonání bude maximálně vědomé. A kdy bude maximálně vědomé v případě onoho pokoušení? Když s nama bude onen Satan jednat narovinu. Čím rovnější Satan, tím zrádnější situace. Čím křivější Satan, tím menší přečin. Tzn. že v závislosti natom, jak blízko Bohu jsme, získáváme i odlišné zkušenosti s opačnou stranou a čím blíže k Bohu přicházíme, měli bychom se setkávat se Satanem rovnějším a rovnějším, i on by se měl více a více Bohu blížit, jen s tím rozdílem, že nás touží vést opačným směrem.
TinaTina vloženo: 11/03/2015 komentáře (13) Jak to hodnotíš? 76 88
SRAZÍK - máš zájem?
ZDAREC LIDI! Padl nápad uspořádat nějaký reálný srazík pod hlavičkou této seznamky. CO TY NA TO? Ale protože je to především o nás a pro nás, rádi bychom znali i Tvůj názor. Předně - přišel-la bys vůbec? A raději bys volné povídání, nebo připravený program, nebo...? Prosím napiš, jestli by jsi se tedy zúčastnil-a a za jakých podmínek a další TIPy, rady, náměty, připomínky... Ať je teda z čeho čerpat. Pokud teda bude zájem... PROSÍM RESPEKTUJ TÉMA TOHOTO VLÁKNA a piš jen k tématu - nenech se vyprovokovat k něčemu jinému. Ať se pak ve stovkách příspěvků nemusíme hrabat a hledat ty k věci.
amper01 vloženo: 06/03/2015 komentáře (104) Jak to hodnotíš? 76 88
krestanstvi a reinkarnace
Zajimaji mne Vase nazory ohledne (ne)slucitelnosti krestanstvi s reinkarnaci. Nejde mi o argumenty(stavici to tupě do protikladu) ve smyslu: verim v Jezise a proto nepotrebuju verit v reinkarnaci, ale ve smyslu zda je to jeden z moznych stavu duse po smrti. Prece reinkarnace byva subjektem viry a cilem leda tak v gulasovem konceptu new age. Kdyz se podivame na buddhisty, chteji dospet do nirvany(forma buddhistickeho nebe). Nove vteleni je pro ne pouha nouzovka, kazdopadne lepsi nez peklo. Ocividna paralela s ocistcem.
kreketuse vloženo: 05/01/2015 komentáře (7) Jak to hodnotíš? 76 88
DUCHOVNÍ SMILSTVÍ - PLODY FALEŠNÝCH KŘESŤANU, ANEB "KŘESŤANU" BEZ KRISTA
Duchovní smilstvo a řešení konfliktů (Jk 4,4-6) Steven Cole Ve třetí kapitole Jakuba jsme zkoumali slova moudrosti pro harmonické soužití, příčiny konfliktů a jak jim předcházet. Řekli jsme si, že ten, kdo hledá způsob jak vyřešit konfliktní situaci, by měl nejdříve zkoumat své sobecké postoje. Slova moudrosti pro harmonický život jsou praktickou ukázkou, jak bychom měli žít. V úvodu 4. kapitoly jsme se zaměřili na zdroje konfliktů. Čtvrtá kapitola nám sděluje, že kdo chce řešit mezilidské problémy, měl by se odvrátit od moudrosti světa a pokorně se oddat Bohu. Že tomu tak není, je zřejmé z následujících slov: Proradná stvoření! Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdo tedy chce být přítelem světa, stává se nepřítelem Božím. Či myslíte, že nadarmo je psáno: „Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil“? Mocnější však je milost, kterou dává. Proto je řečeno: „Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.“ (Jk 4,4-6) Jen málokdo si dovede představit, že by z kazatelny vašeho sboru nebo z úst jiného křesťana zazněla podobná slova. Jakub znal situaci a vztahy v prvotní církvi velmi dobře a proto si mohl dovolit být tak tvrdý. Již dříve prohlásil – protože jste sobečtí, žárliví, ambiciózní, vyvoláváte sváry a války. Uvědomme si, že Jakub promlouvá k věřícím, kteří neřeší své problémy a konflikty tak, jak by měli nebo mohli. Jeho slova napomenutí mohou posloužit i nám. I my se totiž dopouštíme stejných prohřešků, jako lidé v Jakubově době. Písmo koketování se světem nazývá duchovním smilstvem. Jakub již dříve řekl, že příčinou všech konfliktů je lidské sobectví – tedy sobectví zúčastněných stran sporu. Můžete si být jisti, že ani křesťanský poradce s vámi nebude hovořit o vašem sobectví, které vzájemné lidské vztahy ničí nejvíce. Obvykle vás naučí některé zdánlivě užitečné techniky, které mají otevřít komunikaci bez konfliktů. Poradce vám například navrhne techniku, jak získat někoho na svou stranu, když se naučíte vyjednávat a jak dosáhnout přijatelný kompromis. Např. místo toho, abyste někoho z něčeho obvinili, raději mu řekněte, co sami cítíte. Tím svého protivníka dočasně, a jen do jisté míry, odzbrojíte, ale samotnou příčinu konfliktu nikdo neřeší. Jen se naučíme, proč reagujeme tak, či onak. To je stejné, jako když těžká zranění ošetříte náplastí. Jakub nás neučí techniku komunikace, ale jde dál a upozorňuje na to, že za všemi vztahovými problémy a konflikty je nesprávný vztah k Bohu. Proto nesprávný vztah k Bohu nazývá duchovním smilstvem a vybízí nás, abychom se od něj odvrátili, abychom se před milosrdenstvím, které Bůh prokazuje všem lidem, pokořili. Ten, kdo opomíjí pokoru a poslušnost Bohu, protože miluje svět, je právem nařčen z duchovního smilství. Jak z této situace ven? Kdo chce vyřešit konflikty, musí se odvrátit od duchovního smilstva. Jakubova diagnóza zní: 1. Duchovní smilstvo vyplývá z přátelství se světem. Své posluchače, které dříve Jakub oslovoval „moji bratři“ teď nazývá „proradná stvoření“. Proradná stvoření páchají duchovní smilstvo, ale tím nemá na mysli manželskou nevěru. Náš vztah k Bohu má totiž oboustranné závazky, které nemůžeme svévolně porušovat: A. Věřící jsou provdáni za Krista. Jakub se odvolává na známé verše Starého zákona, kde je Bůh popisován jako manžel a Jeho lid je Jeho manželka: Tvým manželem je přece ten, jenž tě učinil, jeho jméno je Hospodin zástupů, tvým vykupitelem je Svatý Izraele; nazývá se Bohem celé země. (Iz 54,5) Zde Bůh obviňuje Izrael z duchovního smilstva, protože jsou nevěrní Boží smlouvě. Pro další studium se podívejte na následující verše: Iz 1,21; 50,1; 57,3; Jr 3,1-20; 13,27; Ez 16,35-39; 23,:1-49. V Nové smlouvě se téma Boha jako manžela opakuje. Manželství je pozemský obraz vztahu jednotlivců a církve ke Kristu. Ten, kdo přijímá světské hodnoty a rady, se odvrací se od Krista a dopouští se duchovního smilstva. Apoštol Jan staví do protikladu lásku ke světu a Bohu následovně: Nemilujte svět ani to, co je ve světě. Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa. (1J 2,15-16) Svět se vloudil do myšlení církve dávno, proto někteří křesťané očekávají od světa více, než od Boha. Je jim příjemnější, když mohou své viny přesunout na druhé. Mnozí se vydají cestou poradenství, kde jsou ujištěni, že za jejich problémy mohou rodiče, kteří je dostatečně nemilovali, učitelé je dostatečně nemotivovali, nespokojení a depresivní jsou proto, že se nenaučili milovat sami sebe, že mají právo na lásku, štěstí ať bez sňatku do intimního vztahu soužití vstupují nebo z manželství vystupují. Za každým problémem se skrývá naše velké JÁ. Součástí každé světské rady je sebeláska, zatímco láska k Bohu není na pořadu dne. Ten, kdo uznává Pána Ježíše Krista jako svého Spasitele, již není ze světa, přestal patřit sám sobě, stal se účastníkem Boží smlouvy, stal se součástí Jeho lidu, Boží nevěstou a proto svému Bohu zachovává věrnost. B. Manželská nevěra je vážný hřích, o co větší hřích je duchovní smilstvo. Ptejte se sami sebe, uzavřela jsem manželství s Bohem, nebo se světem? Umíte si představit, že měsíc po svatbě vám manžel řekne, dnes půjdu spát ke své přítelkyni. Současně vás ujistí, že vás má nadevše rád, ale chce udržovat dobré vztahy i s bývalou přítelkyní; jak přesvědčivé, že? Ani nejzamilovanější pár takový vztah neustojí. Ten, kdo vstoupil do manželství, se zavazuje, že bude věrný, nebude navazovat nové intimní vztahy, ke starým se nebude vracet a bude oddaný pouze jednomu manželskému partnerovi. A pojďme dále: C. Přátelství se světem a přátelství s Bohem se navzájem vylučují. Jakub své posluchače burcuje na první pohled nevybíravým způsobem, aby si uvědomili ohavnost svých hříchů i těch, které panují v církvích. Je třeba vymýtit všechno politikaření, hašteření, pomluvy, které často přijímáme jako normální standard. Co je normální ve světě, není přijatelné v církvi, protože nejsme součástí světa. Pokud je vaše srdce vyladěno na Boží záležitosti, může přijít chvíle, kdy zakročíte proti hříšným způsobům. K tomu je třeba nejen odvaha, ale i láska k Bohu i bližním. Mylně se domníváme, že Boží láska je vždy krásná a mírná. Bůh neušetřil svého Syna. Ani sám Ježíš nebyl vždy mírný, když hovořil o lásce. Obrátil se proti Petrovi, který jej káral s lidsky dobrým úmyslem, aby jej ochránil před utrpením: Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z Boha, ale z člověka! (Mt 16,23) Otcova vůle musí být vždy nadřazena vůli Syna i Božího dítěte. Kdo se nedokáže podřídit Jeho záměrům, neobstojí. Ježíš šel ještě dál, když náboženským vůdcům řekl: Hadi, plemeno zmijí, jak uniknete pekelnému trestu? (Mt 23,23) Když tedy Jakub označuje věřící jako smilníky, farizeje jako plemeno zmijí, vidíme, že jde o vážnou věc. V žádném případě nikoho nepobízím, aby se stejným prorockým zápalem začal konfrontovat lidi, na nichž mu záleží. Někdy musíme být přímí, když vidíme, že sami sebe ničí a svým hříchem působí na své okolí. Proto Jakub klade otázku: „Což nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem?“ Svět nám byl dříve společníkem a přítelem, trávili jsme s ním všechen čas. Teď je všechno jinak. Buď žijeme pro svět, nebo pro Krista; obojí současně není možné. Jsi věrným přítelem Krista nebo nevěrným nepřítelem Boha? Možná se ptáte, co to znamená být přítelem světa? Co je na něm tak špatného? To se mám od všech izolovat? Proč taková exklusivita? D. Přátelství se světem znamená, že hledáme uspokojení mimo Boha místo toho, abychom hledali uspokojení v přímém vztahu s Bohem. Písmo není bičem na lidi a kazisvětem každé radosti a potěšení. Právě naopak. Je proti tomu, abychom hledali potěšení nesprávným způsobem a na nesprávných místech. Jediný, kdo může člověku dát pokoj a naději, navzdory okolnostem, je Bůh. V Bibli je na toto téma uvedeno mnoho veršů, v Žalmu 37 čteme: Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce. Svou cestu svěř Hospodinu, doufej v něho, on sám bude jednat. Ztiš se před Hospodinem a čekej na něj. Nevzrušuj se kvůli tomu, kdo jde úspěšně svou cestou, nad tím, kdo strojí pikle. Odlož hněv a zanech rozhořčení, nevzrušuj se, ať se nedopustíš zlého, … E. Duchovní smilství vyvolává v Bohu žárlivost. Pátý verš 4. kapitoly Nového zákona patří k těm obtížnějším k pochopení. Je psáno: … Či myslíte, že nadarmo je psáno: „Bůh žárlivě touží po duchu, kterého do nás vložil“?. Nemůžeme být o přesném významu Boží žárlivosti dogmatičtí, nemůžeme ji chápat ve stejném smyslu, jako chápeme lidskou žárlivost. Boží svatá žárlivost se týká exklusivity a intimity vztahu k člověku, za něhož bylo zaplaceno výkupné. Jakub se odvolává na mnohé verše Staré smlouvy, kde Bůh nejen očekává, ale i vyžaduje naprostou oddanost. Druhé přikázání říká: Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. (Ex 20,5-6) Žárlivost má své místo i ve zdravém manželství, kde není možné dělit se o intimní vztah s nikým jiným. Křesťan nemůže žít s Bohem a bez Boha současně. Nemůže být nevěstou Krista a randit se světem. Kdo chce řešit své problémy a konflikty ve vztazích, musí rázně ukončit koketování se světem a musí hledat řešení v naprosté oddanosti Bohu. 2. Abychom vyřešili mezilidské konflikty, musíme uvěřit tomu, že Boží milost je mocnější, než sobectví v nás. Bůh je zdrojem naší víry, On je zdrojem odpuštění, On uděluje milosrdenství, které tolik potřebujeme. Podívejme se opět do Starého zákona, do knihy Přísloví, kde je psáno, že Bůh: Vysmívá se posměvačům, pokorným však dává milost. Čest připadne moudrým do dědictví, hlupáci si však odnesou hanbu. (Př 3,34-35) Bůh očekává naši bezpodmínečnou věrnost. Bůh neprokazuje milosrdenství soběstačným a sebespravedlivým lidem. Je proti pyšným a ti na svoji pýchu dříve nebo později dojedou. Jen těm, kdo uznají, že jsou bezmocní, zlomení, prázdní, může Bůh prázdnotu duše vyplnit. Takže, pokud jste se od Boha odchýlili ke světu, dejte na Jakubovy rady – Bůh prokazuje milost pokorným. Pyšní a soběstační o milost a milosrdenství nestojí. Pokud si teď říkáte, „to se snadno říká, jen kdybyste věděli co mám za sebou, čeho jsem se dopustil“, stydím se, ale klesl jsem tak hluboce, že mi nikdo nemůže odpustit. To je velký omyl. Bůh ví vše a zcela jasně říká, že Jeho milost je mocnější, než všechny výčitky svědomí a vzpomínky na minulost. Jeho milosrdenství není ničím omezeno, Jeho moc je bez hranic. Z Jeho nekonečného bohatství dává a dává. Pokud se nacházíte v neřešitelné situaci, zvažte šokující možnost, že žijete jen pro sebe a s Bohem nepočítáte, což není nic jiného, než světáctví. Pokořte se a proste o Boží milost a víru. Dovolte Pánu Ježíši Kristu, aby se stal smírcem každého konfliktu s nímž se v životě setkáte. Stejně jako apoštol Pavel vyzýval k smíru Židy a pohany, vyzýváme i vás, smiřte se s Bohem: Ale v Kristu Ježíši jste se nyní vy, kdysi vzdálení, stali blízkými pro Kristovu prolitou krev. V něm je náš mír, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár. Svou obětí odstranil zákon ustanovení a předpisů, aby z těch dvou, z žida i pohana, stvořil jednoho nového člověka, a tak nastolil mír. (Ef 2,13-15)
georgi vloženo: 28/02/2015 komentáře (2) Jak to hodnotíš? 76 88