Jak se změnilo křesťanství a proč s ní nemohu chodit

Ad 1) Katolici to maji chytre vymysleny. Vic zblizka znam 2 smisena manzelstvi. Prvni zije protestantsky, katolickemu partnerovi nevadi porusovani katolickych pravidel a manzelstvi funguje skvele. V druhem katolicky partner nechodi na msi ci bohosluzby vubec, protoze jednak potrebuje hlidat dite, jednak ho mistni katol. spolecenstvi v necem zklamalo. Deti protestant vychovava protestantsky. Myslim si, ze pri otevrenosti obou partneru je lepsi, kdyz je to takovy smiseny krestansky par nez kdyz je jeden neverici.

Ad 2). Do kanonu nebyly prijaty hlavne ty pozdeji vznikle knihy. Dulezite je, ze biblicke knihy byly sepsany drive nez byla prijata vetsina rozhodnuti cirkevnich koncilu. Rozhodnuti koncilu mohla byt chybna a uceni se mohlo vzdalovat od uceni Jezise. Co je sepsano v Novem zakone je uceni Jezise blizko, proto je to velmi pevny zachytny bod.

Od nás z vesnice je rodina a mají spoustu dětí spolu,její muž je katolík a ona evangelicka. Když lidi chodí ke přijímání,tak ona pro křížek. Její muž ji vysvětloval i já,že po zpovědi je taková úleva od hříchu. To vím,protože jsem to zažil stemi démony v nemocnici a hned po zpovědi taková úleva

@jestrab
A teď si to zkus po sobě přečíst ;-)

Právě proto ukazuji to, co chci ukázat, především na novozákoních knihách. Protože je jakékoli vysvětlovaní mnohem jednodušší a zřetelnější.

Prostě a jednoduše, když budu muset v každé větě brát ohled na specifika vzniku a předávání Starého Zákona, tak to bude dvakrát tak dluhé a složité to bude tak, že se dotoho čtenář, zamotá...

A ano, mluvím o Písmu jako o celku.

Prosím Tě tedy, jestli by ses vyjádřil k mému příspěvku jako k celku ;-)

Takže kupování odpustků bylo správné, protože o něm rozhodla Církev vedená Duchem Svatým a Ježíš by s ním souhlasil?

@kofola3:

Odpustky nikde v textu nehájím. Církev se z tohoto problému a z mnoha jiných >vykřesala>, protože není lidskou organizací. Ovšem mnohé současné denominace vznikly z pouze lidské vůle a proto je postihlo to, co je postihlo (rozpad, neusátlé další a další štěpení, čili entropie).

Poprosil bych Tě ale o reakci na můj příspěvek, když už jsi si jistý, že chceš na mne reagovat. Tím, že odbočíš jinam, problém neposuneme ani o píď.

A znovu bych rád zdůraznil: nikdy by mne nenapadlo na tomto fóru řešit tento typ problémů. Ale jestliže jestrab začal, tak jak začal, tak není možné to nechat bez komentu ;-)

Hereze, hereze a víc herezí.

Tak princip odpustků souvisí s tímto (zjednodušeně):

Když budu u Tebe na návštěvě a budu se pohybovat neopatrně a Ty mne na to upozorníš a já přesto budu dál rozhazovat rukama a příliš spontánně popocházet a rozbiju Ti vzácnou drahou vázu, tak Ti to bude vadit.

Budu Tě prosit za odpuštění. Necháš se uprosit, přestaneš se zlobit = odpustíš mi. To znamená odpuštění.

Vyrobila se ta váza znovu tím, že jsi mi odpustil? Vůbecne ! Ta škoda trvá. A pokud nejsu debil, jakože nejsu, tak se Ti ji budu snažit (alespoň NĚJAK) nahradit.

To znamená: jsou dvě věci: je hřích a je způsobená škoda.

Když něco ukradneš a chceš, aby Ti odpustil Bůh i ten okradený, tak to samozřejmě musíš nejprve vrátit. Nemůžu Ti ukrást auto, nechat si ho a přijít za Tebou a říct odppusť mi, že jsem Ti ukradl auto a sorry, ale nechám si ho.

Jenže, většina hříchů a opomenutého dobra není v hmotné oblasti a nelze tak snadno napravit.

V začátcích církve byla ukládána docela drsná pokání (kvůli dosažení opravdového obrácení dotyčného, ale např. uloženými modlitbami a posty dotyčný provinilec posvěcoval nejen sebe ale i společenství Církve, které předtím hříchem poškodil)


Takže zjednodušeně řečeno: odpustky mají nula společného s hříchem a 100% společného se způsobenou škodou.

Odpustky samy tedy nejsou žádný problém, problémem byla praxe, jak se s nima zacházelo. Tato praxe nebyla nijak neměnná, ani všeobecná ani ničím, za čím by si Církev neodvolatelně stála, naopak. Největší excesy byly problémem lidí, kteří snad ani neměli v Církvi co pohledávat. Jako u většiny ostatních problémů, které Církvi vyčítáte.

Prostě, kde je tělo, tam se slétejí i supi. Známe to z totality - jak se všichni prospěcháři cpali do komunistické strany nebo se vyhýbali kostelu: >Nemohu jinak, chci aby se moje děti dostaly na školu> apod. Fuj.

Kam se asi, chudáčci malí, měli cpát ve středověku?

>lidská organizace>

Nerozumím, jestrabe, jak to myslíš??

Jakože Bůh řekl Petrovi: > a brány pekelné ji nepřemohou> a pak šup a deset století Církev neexistovala ...a voilá a najednou začla existovat zase až s Lutherem nebo s Husem ?

To nemyslíš vážně, takovou blbost, viď?

Nebo jak si to tedy představuješ?

A změny v Církvi, že se děly kvůli Husovi?

To si mylím, že je hodně špatný článek víry a hodně lidské a nebiblické učení, ne ? ;-)

Křesťané usilovali o dobro Církve neustále - vždy byli lidé a skupiny, které se snažili něco v Církvi zlepšit. V době před začátkem reformace k těm známějším dílům patřily např. hnutí Devotio Moderna a např. řády založené Františkem z Assisi a Dominikem de Guzmán. Samozřejmě i reformátoři měli vliv na to, že se něco děje. Kdyby ale nenarušovali jednotu, mohli mít ten kladný vliv na Církev větší.

Starost o jednotu je něco, co Ježíš zdůrazňuje na konci svého pozemského života a je vidět, že to je něco hodně důležité: >aby všichni byli jedno jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli v nás, aby tak svět uvěřil, že ty jsi mě poslal>

Když se rozhodnu narušit jednotu s Církví, nejen že hřeším proti tomuto Ježíšovu přání, ale způsobuji, že nevěřící neuvěří. To je dost zásadní problém.

Samozřejmě (např. v tom středověku) byla v Církvi spousta dalších věcí, která v lidech zabíjela víru. To ale neopravňuje k rozbití jednoty. Svatí muži (a ženy!) nerozbíjeli jednotu církve - protože začli změnu u sebe. Začli každý sám měnit nejdříve sebe - a pak se logicky začli dít změny i v jejich okolí. (Viz výše zmiňovaný Sv. Františekz Assisi. Dále třeba sv. Ignác z Loyoly nebo sv. František Xaverský, kteří v té době pomáhali obnovit Církev)
Samozřejmě to nešlo hned rychle ;-) A ano, někeří/některé byli pro svou věrnost Kristu odstrčeni i od svých spoluvěřících a od své Církve - ale určitě chválí Boha za to, že jim dal sílu vytrvat a oslavil je.

Ale hašteřením se, urážením se, protestováním proti církevním představeným a trváním na tom, že >ty Církvi se nejdřív musíš změnit>, jak to dělali např. někteří reformátoři (ale jsou stále i v katolické církvi takové >protestující> skupiny), se ještě nic pozitivního nevybuduje.

Veškerý pozitivní přínos přichází z oběti. Jen láska, která sama sebe dává, může (totiž ve spolupráci s Láskou) vytvořit něco pozitivního, trvalého. Ostatní je papír a listí a jak říká sv. Pavel >shoří>.

> Takže když někdo lhal, nebo si vymýšlel, nebo byl v pokušení, svěřil se knězi, měl církvi zaplatit odpustek aby dostal odpuštění?

To vůbec ne. Vždyť Ti to vysvětluju polopaticky. Odputky nesouvisí s hříchem. Mohl by sis to, prosím, alespoň jednou přečíst.

Navíc nechápu, kde jsi vzal odvahu kritizovt odpustkovou praxi, když jasně dokazuješ, že ani vzdáleně netušíš, co by to ten odpustek asi mohl být. (A ani během této diskuze Tě nenapadlo jít si to někde přečíst - cca pět kliknutí daleko...)

Tím jsi se jenom shodil, že se vyjadřuješ k věcem, kterým nerozumíš a na které nemáš vlastní náor, ale pouze přebíráš nějaké fráze, které tady u nás někdo (většiou komunisti) šíří.

> C írkev je živé tělo, jsou to lidi, kteří vyznávají Krista a drží se pravdy. Je to duchovní církev.
> Nemusí to být nutně organizace ve smyslu, že už tam platí nějaký složitější systém...
> ... a brány pekelné ji nepřemohou ... Věřím, že Ježíš mluvil o duchovní církvi, ne o lidské církvi.

Ano, to jsou Tvoje pocity. Skutečnost je jiná.

> C írkev je živé tělo, jsou to lidi, kteří vyznávají Krista a drží se pravdy. Je to duchovní církev.
> Nemusí to být nutně organizace ve smyslu, že už tam platí nějaký složitější systém...
> ... a brány pekelné ji nepřemohou ... Věřím, že Ježíš mluvil o duchovní církvi, ne o lidské církvi.

Ano, to jsou Tvoje pocity. Skutečnost je jiná.

> C írkev je živé tělo, jsou to lidi, kteří vyznávají Krista a drží se pravdy. Je to duchovní církev.
> Nemusí to být nutně organizace ve smyslu, že už tam platí nějaký složitější systém...
> ... a brány pekelné ji nepřemohou ... Věřím, že Ježíš mluvil o duchovní církvi, ne o lidské církvi.

Ano, to jsou Tvoje pocity. Skutečnost je jiná.

> C írkev je živé tělo, jsou to lidi, kteří vyznávají Krista a drží se pravdy. Je to duchovní církev.
> Nemusí to být nutně organizace ve smyslu, že už tam platí nějaký složitější systém...
> ... a brány pekelné ji nepřemohou ... Věřím, že Ježíš mluvil o duchovní církvi, ne o lidské církvi.

Ano, to jsou Tvoje pocity. Skutečnost je jiná.

Omlouvám se za zdvojení příspěvků, ale nějak nemohu donutit tento webík, aby běhal normálně...

@jestrab:

V jiném vlákně jsi řešil, že číst Nový Zákon je těžké. Na základě toho jsi vyvodil, že budeš číst Starý zákon.

Ano, listy sv. apoštola Pavla jsou těžké a rozhodně se nedoporučuje jimi začít.

Ideální start četby Písma je tato kniha: Skutky Apoštolů.

2) To nic nemění na tom, že potřebuješ výklad. Nestačí text Písma samotný. Viz můj úvodní příspěvek nahoře.

>žádné proroctví Písma není určeno k soukromému výkladu> To platí nejen pro proroctví.


3) Ještě stále čekám, Jestrabe, že se vyjádříš k mému příspěvku nahoře (k podstatě a principu toho, co je křesťanské Písmo a jak se k němu má přistupovat)

A na závěr: Kdyby Bůh zamýšlel, aby Písmo působilo a fungovalo samostatně (nezávisle na Církvi nebo úplně bez Církve), mělo by jinou strukturu - nejjednodušší a nejzákladnější věci by byly na začátku a tak dále a tak dále.

Zakladatel fóra píše:

Písmo říká naléhavě: Vynaložte jakoukoli snahu, abyste zachovali jednotu. Jakoukoli snahu znamená prostě jakoukoli snahu.

- Nuže, v tomto smyslu by byl naopak sňatek katolíka a protestantky (protestanta a katoličky) vrcholným projevem snahy o jednotu.