Modly svatých v kostelích
Tohle jsem napsal v křesťanské skupině na fb a lidem se to líbilo a je to pravda:
Já jsem pokřtěny katolík ale uznávám každou cirkev co věří v Boha. Ono nezáleží na církvi ale co věříme. Jinak v kostelech se už neklanim,protože mi jeden protestant řekl,že tam jsou modly svatých mezi Bohem a Ježíšem. Myslím si,že měl ten dotyčný pravdu,protože nikdo není svatý ani žádný mučedník,jen svatý je Ježíš...3x svatý. Za Mojžíše si lidé udělali podobu Boha v podobě zlatého býka a teď se klaní mučedníkum a uctivaji je jako svaté :/
Já jsem pokřtěny katolík ale uznávám každou cirkev co věří v Boha. Ono nezáleží na církvi ale co věříme. Jinak v kostelech se už neklanim,protože mi jeden protestant řekl,že tam jsou modly svatých mezi Bohem a Ježíšem. Myslím si,že měl ten dotyčný pravdu,protože nikdo není svatý ani žádný mučedník,jen svatý je Ježíš...3x svatý. Za Mojžíše si lidé udělali podobu Boha v podobě zlatého býka a teď se klaní mučedníkum a uctivaji je jako svaté :/
A zajímavé místo - zde cituji, včetně komentáře: Lukáš 11,27-28: Když toto mluvil, zvolala jedna žena ze zástupu: „Blaze té, která tě zrodila a odkojila!“ Ale on řekl: „Blaze těm, kteří slyší Boží slovo a zachovávají je.“
Jak tedy Ježíš reagoval na zvolání oné ženy? Řekl něco jako „Máte pravdu, moje matka je mezi ženami jedinečná, bezhříšná a zaslouží si blahoslavení“? Nebo snad dokonce „Moje matka bude ustanovena přímluvkyní, a proto se k ní modlete“ ? Ježíš nikdy nedělal kompromisy mezi Božími a světskými věcmi, a neudělal kompromis ani v této otázce. Zcela jednoznačně řekl, kdo je skutečně blahoslaveným.
proti PRVNÍMU A DRUHÉMU PŘIKÁZÁNÍ.
http://www.biblenet.cz/b/Matt/23
Exodus 37, 9Cherubové měli křídla rozpjatá vzhůru; svými křídly zastírali příkrov. Tvářemi byli obráceni k sobě; hleděli na příkrov.
1. Královská 6, 25Také druhý cherub měřil deset loket. Oba cherubové měli stejnou míru a stejný tvar.
1. Královská 7, 29Na lištách mezi příčkami byli znázorněni lvi, býci a cherubové a nad příčkami pod lvy a býky se vinuly věnce.
1. Královská 8, 7Cherubové totiž rozprostírali křídla k místu, kde byla schrána, takže cherubové zakrývali shora schránu i její tyče.
Víra v Boha není víra v ideji, že existuje Bůh. Ale je to nadpřirozená víra, která má v sobě sílu přemoci tento svět a jeho svody. Je to víra, která jde až na smrt. Toto je křesťanská víra. Cokoliv jiného je pověrčivost, která nikoho nezachrání. Víra je dar od Boha. Víru v sobě člověk sám ze svých sil nenalezne. // Nesmýšlejte výš, než je třeba smýšlet, ale smýšlejte tak, abyste jednali rozumně, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh. Římanům 12:3. Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás -- je to Boží dar; není na základě skutků, aby se nikdo nechlubil. Efezským 2:8-9. // Ježíš je vším v životě křesťana. Doporučuji knihy a kázání Johna Pipera. Ten umí krásně hovořit o Kristu a jeho nadřazenosti. Pokud je Ježíš něčím, o čem člověk přemýšlí jednou týdně v kostele, pak nevěřím, že ten člověk je znovuzrozen. Všechno máme dělat k Boží slávě. Bůh má být na prvním místě každý den. Jak může být na prvním místě, když většinu života tráví člověk světskými záležitostmi? Nebo občas hřeší? Co ho víc zajímá? Fotbal, ženy nebo Bůh? Co je na prvním místě? To, co tam je, to je Bůh toho člověka. Pokud není na prvním místě Kristus, žije člověk v modlářství.
A co se týká ateistů, jestli mohou být světlem světa, tak nejzávažnější problém ve vašem uvažování je ten, že světlo světa používá Bible s odkazem na znovuzrozené věřící, ze kterých září Kristus. Ne však pro nevěřící. Všichni lidé jsou stvořeni k obrazu Božímu, ale všichni lidé jsou také v Adamovi padlými stvořeními, které nehledají Boží slávu - Římanům 3:23. Bible používá silné výrazy o neobrácených lidech – děti hněvu, děti ďábla – jsou to doopravdy nepřátelé Boha. A když Bible mluví o tom, že někdo naplňuje zákon, tak jedině v Kristu je naplněn zákon. Zákon je totiž duchovní a vnější skutky, které může mít i ateista, nestačí. Proto poskrvněné roucho odkazuje na to, že na každém skutku je vidět otisk hříchu. Může Bůh použít ateistu k nějakému dobrému skutku – a teď jedině ve smyslu třeba záchrany věřícího, protože Bůh má jiný vztah ke křesťanům a jiný k něvěřícím – viz. Římanům 8:28-38 – ano! Ale pokud je Bůh, který působí, pak už to není nevěřící. Křesťané mají v sobě Ducha svatého a jsou tím světlem přirozeně, protože ukazují Kristovu slávu. Ateisté jsou přirozeně ve tmě. Co se týká Římanům 2:12-16, tak tato pasáž, dle tradiční interpretace hovoří o pohanech, kteří jakože mají dílo zákona ve svém srdci a jejich svědomí je obhajuje nebo zatracuje. Nicméně typicky je argument spíše ilustrativní, protože tělesný člověk nemůže naplnit Boží zákon – Římanům 8:7. Ukazuje, že pohané budou souzeni dle svého svědomí, až bude Bůh soudit svět skrze evangelium. Tato interpretace je ale možná. Je tu ale i další interpretace, která je také možná, a to, že jde o obrácené křesťany z pohanů. Tomu nasvědčuje především zbytek Bible, který dost výrazně napadá ideu těchto veršů, pokud je vezmeme doslovně a také hlavně od 25 verše vidíme, že ti, co činí zákon, jsou ti, co mají obřízku srdce – to jsou křesťané. Pavel zde argumentuje vůči židům a vůči tomu, že vlastnictví zákona nic neznamená, ale to, že zákon je naplňován a ten je naplňován v těch, co jsou v Kristu (Římanům 2:25-29, 8:3-4, 13:8-10). Je třeba mít biblický pohled na padlého člověka a používat biblický standard pro souzení toho, co je dobré nebo špatné. Ať u prvního nebo druhého výkladu však zůstává pohled na nevěřícího člověka stejný: Je to hříšník, který zoufale potřebuje Boha.