Požadavky při hledání partnera/partnerky

Přišla jsem na to, co by měl mít ideální muž. Stačí dvě věci a když je má, má všechno a to - rozum a cit :)

Souhlas. Až na to,že ten rozum víceméně Bůh vložil větší měrou mužům a cit zase ženám. A teď najít takového,aby nebyl zženštělý nebo naopak namachrovaný ...

Pro mě je důležité, aby byl pevně zakotvený v Bohu a abychom se v těchto otázkách shodli, něco jako muž z žalmu 1. Z toho potom plyne i moudrost, cit, věrnost a další věci. Taky myslím, že je dobré mít společné některé zájmy a celkově prostě jít stejným směrem.

... tak aby tu zazněl taky mužský element... :-) V Bibli několikrát čteme jeden slovní obrat - ty, i dům tvůj. A protože dům se musí stavět podle určitých zásad, vidím v tom příležitost dobrého příměru. Také kritéria pro stavbu partnerského vztahu musí mít podobnou strukturu. Předně musí mít každý dům pevný základ. To je něco, o čem se moc diskutovat nedá, neb jinak i ten sebekrásnější dům při nějaké kolizi spadne. A protože kolizím se nevyhneme ani ve vztahu, proto i ten by měl mít pevné podloží. A tady bychom měli respektovat, že jiný základ, než je Ježíš Kristus, není vhodný. Mohu potvrdit z vlastní zkušenosti... Na základech potom stojí nosné zdi - a to mohou být takové hodnoty, jako např. věrnost, spolehlivost, poctivost apod, Střecha je bezpečnostním štítem proti nepřízni počasí. A to ve vztahu známe v podobě různých vnějších útoků - pokušení, pomluvy, zkrátka různé zlé vlivy okolí. Očekává se tedy schopnost těmto nežádoucím vlivům čelit - je to určitá moudrost, zodpovědnost, trpělivost, pracovitost, schopnost vidět realitu apod. O těch dalších věcech, jako jsou vnitřní příčky, malba, zařízení domu atd., se již diskutovat dá podle libosti - někdo může mít rád otevřenost, jiný si přeje spíše introvertního partnera, někomu se líbí štíhlý, jinému zase silnější, někdo si přeje hodně cestovat, jiný zase věnovat se své zahrádce... To jsou už vlastnosti, na kterých vztah až zase tolik nestojí, ale je dobré si to předem ujasnit a k přihlédnout k tomu. No, tak je to jen stručný příměr, ale snad tak trochu zjevuje to, co jsem měl na mysli... :-)

Jasné stručně : Křesťan, SŠ, se smyslem pro humor a pro rodinu. Imponují mi vyšší muži. Zn. Ty ostatní záležitosti si už přebereme osobně.

Když se nad tím tak zamyslím, tak vlastně ani nemám přesně definovanou představu o tom, jak by měl ten pravý vypadat, co by ho mělo bavit atd. Spíše je pro mě důležité najít někoho, s kým si budu moct popovídat o všem a o ničem, který mě dokáže rozesmát, bude za mnou stát a bude si mě vážit a to samé samozřejmě chci nabídnout i já jemu. To, že je Bůh s námi a mezi námi, je pro mě samozřejmost. Jsem snad náročná a chci hodně?

To jsi napsala moc pěkně :) Vážit si jeden druhého, stát za sebou a společně se smát je velmi důležité i z mého pohledu a zkušenosti.

Já Vám povím co je pro mě důležité: Chci, aby moje budoucí partnerka, žena byla od Boha...v opačném případě jí nemohu chtít. Upřímně, nemám nouzi o seznámení se s jakoukoliv ženou, ale vždy jsem prosil a modlil se k Pánu Bohu, jestliže není od Něj, pak jí nechci, kdybych měl do konce tohoto života zůstat sám....a jak to dopadlo? Vždy stejně, nějak to vyšumělo a já byl zase sám...haha, ale Jsem Bohu vděčný.

Simpansky:Tak to mám podobně nastavené. Není nikde psáno,že smyslem tohoto života je, najít k sobě partnera. Do toho předem nikdo nevidí a život s Panem je aspoň zatím,tím co mě uspokojuje po všech stranách. Ne nadarmo je psáno, že v Něm máme vše, veškerou plnost.

Simpansky - to je dobrý přístup, modlit se za budoucí ženu nebo muže, odevzdávat to Bohu. Tak můžeme být uchráněni, zvlášť když už nějaká zklamání byla, před zbytečným trápením a bolestí.

Na nový zemi už stejně nebudou žádný svatby a rození dětí, tak je opravdu nejlepší nechat to na Bohu, pokud nám bude chtít do života někoho dát, dá, pokud ne, nedá, taky to nechávám na Něm, radši sama s Bohem, než s mužem bez Boha..

jestrab - o budoucnosti toho opravdu mnoho nevíme, něco tohle přece ano - v NZ se nepředpokládá, že by rození bylo možné bez ženění a vdávání. Takže pokud je řeč o ženění a vdávání, je rození zahrnuto již automaticky v tom. Dále ten text, který zmiňuješ, se vyskytuje ve třech evangeliích - Matouš, Lukáš, Marek - ale jen v Lukáši dál pokračuje a říká, že ...ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou - Luk. 20:36. Takže se nám tu celkem jasně naznačuje, že další množení se později už nepředpokládá...

Jestrab; Ptáš se jak to poznám; nepoznám, nepoznám mnoho věcí, spoléhám se na Pána Boha, věřím mu ve svých modlitbách. Jsem si víc než jistý, že bez Něj a Jeho pomoci nikdy nerozhodnu správně. Vždy, když jednám svévolí, dopadá to špatně.
Když potkám ženu, o které si myslím, že by ona mohla být mým protějškem, prostě se modlím k Bohu, aby nás dal dohromady, je-li od Něj, když ne, ať nás odloučí...a funguje to. Vždy to funguje.

Začíná to tu být zajímavé,něco jako praktický manuál pro muže ;o)

jestrab: no asi nebyly od Boha, když si ještě žádnou nevzal :)

Jak píše Badenka, tak to je. Psal jsem to dvakrát a už to lépe vysvětlit neumím. Haha
A to mi ještě přichází na mysl, jak se lidé dokáží rozdílně chápat či nechápat.
Také mi to připomíná ne/chápání Písma. Bible nám vlastně napovídá sama jak v ní číst, jelikož nelze vykládat jakýkoliv verš z Písma tak, že tím jiný vyvrátíme, ale to asi >každý> ví.

Prosím tě brácho, já už nevím jak tedy...patrně jsem se vyjádřil málo srozumitelně. Funguje moje modlitba, jelikož ta určitá žena, kterou jsem potkal mi nebyla Bohem dána; měla jiné hodnoty a já to pochopil až později, díky Bohu a modlitbě náš začínající v uvozovkách vztah vyšuměl. Kdybych nebyl na seznamce tak by moje poslední modlitba taky zafungovala, ale opačně a to by už byla ta žena od Boha mi daná, jak správně pochopila hned napoprvé Badenka. Howk

Bylo to napsané úplně jasně, na vysílači problém nebude....

simpansky - moc hezky jsi to tady vysvětlil a jsi pokorný. Je to i takový návod pro ostatní, kteří hledají drahou polovičku, ať už muže nebo ženy.

abby, faghira; Radost jste mi udělaly.

Chtěl bych svým názorem a zároveň také odpovědí (na původní otázku) přispět do diskuze:
Za nejdůležitější kritérium při hledání partnera pokládám: hledat Krista, ve smyslu hledat stopy Krista v tom s kým se setkávám.
Pokud takové stopy najdu, mohu je následovat a vydat se na cestu za Kristem. A když mi sdílení této cesty s přítelkyní/přítelem nebo ještě lépe s přítelem a s dalšími přáteli zprostředkovává přítomnost Krista v mém životě, mohu si zalíbit tuto událost, dokonce tak zalíbit, že se nechávám tou událostí proměnit. A to je na každém vztahu to nekrásnější, být proměněn.
Líbí se mi hned v druhé reakci na původní otázku zmínka dvou důležitých věcí, které pomáhají nacházet Krista v tom druhém, tedy zmínka rozumu a citu. Škoda že význam slova Cit docela propadl a často propadá do jiného významu, do významu emoce i přes to, že Cit má úplně odlišný význam. Přitom Cit je taková součást lidské bytosti, která doplňuje rozum o něco co se nedá logicky (čistě rozumově) vysvětlit, ale přesto konkrétními, vlastními zkušenostmi dokazuje přítomnost něčeho (například Lásky) a někoho (například Boha) rozumem nevysvětlitelného. To je velký rozdíl ve srovnání s emocemi, individuálními reakcemi na podněty ve smyslu něco se mi ne/líbí, něco nebo někdo mi je a není sympatický, někdy se směji a někdy pláču....

Také zkusím přispět svou troškou do mlýna. V základu zcela souhlasím se simpanskym - to je ideální přístup, ale - především bychom měli pracovat sami na sobě a řídit se v tom Ježíšovými přikázání - tedy 1. milovat Boha (a v tom se zlepšovat) a 2. přijat a milovat sám sebe, abychom stejně mohli milovat své bližní. Tedy abychom byli osobností, které si druhý člověk může vážit a která ví, co je to skutečná láska. Anebo alespoň abychom byli na této cestě. Pokud se dva takoví lidé potkají, je to dobrý základ pro vztah. Další, neméně důležitá věc je být usmířen se svou minulostí (rodiče, bývalí partneři) ve smyslu odpuštění a přijetí. Opět - aspoň je dobré být na cestě k odpuštění. A závěrem - je realita, že zejména muži si vybírají očima v prvé řadě a až ve druhé řadě hledají krásu i uvnitř. Oči mohou ovšem klamat a vnější zjev může zakrýt problémy uvnitř. Jakési sympatie, prvotní jiskra je ovšem nutná. K té se můžeme pak vracet po letech vztahu a nikdy nezhasne. Závěrem - každý člověk, kterého potkáme nás má něco naučit. Je třeba si v tomto směru pěstovat lásku k Bohu. A jak píše simpansky - citlivě vnímat, zda nás Bůh vede s tím člověkem do vztahu nebo ne. Ale děkovat mu můžeme v každém případě :)