Modlitba, spojení s Bohem, proměna člověka nebo svědectví víry?

Zdravím všechny.
Nenašel jsem zde vyhledávání v tématech, proto nevím, zda-li již bylo diskutováno nějak do hloubky téma modlitby.
Cokoli, kdokoli, pište, rád si popovídám.
Všem přeji požehnání a pokoj boží.

mdo palama 6.2.2016

komentáře: (2)


veranadejelaska 20.4.2016

I tobě pokoj boží a požehnání. Mohu napsat pouze můj osobní postoj k modlitbě. Byla jsem k ní vedena od dítěte. Většinou šlo o večerní poděkování a prosbu o ochranu, nebo poděkování za různá dobrodiní od Boha. V době dospívání jsem v modlitbě předkládala svá trápení a díky, nějak tak všeobecně. Až v čase dospělosti jsem začala vnímat, že modlitba je pro mně rozhovor s Bohem. Spojení. Čas, kdy člověk smí >předstoupit> před Boha. Pak přišlo období ztrát, hledala jsem v Bibli útěchu, ale nacházela jsem >jen> stejná slova: modli se! Rozhořčeně jsem ji zavřela a vyběhla ven, potřebovala jsem na vzduch, nemohla dýchat. Po dvou hodinách chození a nepřetržitého vzpomínání na všechny hezké chvilky, prožité s člověkem, se kterým se už neuvidím, jsem se vrátila domů, klekla s vděčností a pokorou. Znovu jsem vzala do ruky Bibli, otevřela, a až pak porozuměla, co znamená: za všech okolností děkujte Bohu. Bylo za co děkovat. Dodnes je pro mně modlitba osobním rozhovorem s Bohem.

anfiss 21.5.2016

Do toho všeho podle mého člověk postupně vrusta, učí se a zraje... Stejně jako když je dítě v rodině... neocitne se tam najednou v 15ti kdy už chápe a rozumi- kdo je táta, máma, ze ho miluji stejne i rodina a jakou ma funkci. atd. Jednoduše řečeno. Stejně si člověk postupně uvědomuje pomalu,vstrebava to postupne a velmi citlivě. Píšu o době,to když je nějakým způsobem zasažen Boží milosti a obrátí se v myšlenkách k Bohu. Začíná s Ním komunikovat-Kdo je ten Buh? Ma me rad?Neublizi mi? Mohu mu opravdu verit? Slysi mne vubec a jak mi odpovi...?Nejprve nesměle jen koketuje v myšlenkách, přemýšlí a později o těch věcech začíná mluvit s ostatními. Nejprve si to ale musí nějak srovnat v sobě sám... prokousat se možná i mnohdy pochybnostmi. Není to jednoduchý čas, přesto je pro mnoho věřících velmi cenny a do smrti si svoje obrácení k Bohu pamatují velmi přesné. Často to vnímají i jako krásný čas plný zázraků...
Všechno chce čas a všemu se člověk naučí. Pokud chce. Jak se modlit a jak v tom růst. A když Bohu dovolí a udělá ho svým Panem- změny na člověku nastanou téměř okamžitě. A je to krásné. ... jen vydržet ten lis a brus! ;o )

Uložit