Postřehy nováčka

Zdravím všechny. Jsem tu nový, čtu toto pár hodin a nestačím se divit.
Budu tu označen za falešného proroka, za démona či ještě za někoho horšího... ale říct to musím.
Zdá se mi, že jsou tu lidé, kteří si hodně zakládají na svém spasení, správné víře, na správném a jedině platném výkladu písma... atd... atd... atd...
Jsem na křesťanské seznamce a budu se snažit to respektovat. Přišel jsem poznat nové lidi - křesťany, protože křesťané by mohli být zárukou hodnot, pevných zásad, morálky nebo tak nějak. No a vidím tu osočování z neznabožství bludařství a já nevím co ještě. Připadám si jako ve středověku a ne v 21. století.
Tak předně můj názor jaká víra je ta pravá je jednoznačný:
V tomto soudit co nejopatrněji protože kvůli náboženským věroukám bylo prolito tolik krve, že bychom jen těžko počítali oběti, které to stálo.
Toto se týká každé nauky a každého náboženství co jich jen bylo, aspoň pokud jsem měl možnost pročíst něco o vývoji těch největších - křesťanství, judaismus, islám, buddhismus a hinduismus.
Našel jsem to i u zoroastriánů, starověkých kultů ale také u novodobých ideologií, které se snažily náboženský život zničit ve jménu nejrůznějších konceptů společnosti, komunisté, nacisté, fanatičtí nevěřící a tak podobně.
Domnívám se totiž, že je třeba velmi ostře oddělit nauku jako učení zapsané ve svatých písmech, předávané tradicí a vykládané během času na straně jedné a na straně druhé praxi jednotlivých učení a nauk. Jen jednu faktickou poznámku:
Jsem moc rád, že lidé s podobným přístupem a viděním světa jako Pokus nemají zákonodárnou ani žádnou jinou moc, docela bych se začal bát.

Bůh je jen jeden aspoň takto tomu věřím a kdo a jak k němu dospěl ať jakýmkoli způsobem toto není mou věcí, ale pouze jde o vztah mezi tím, kdo Boha hledá nebo hledal a Bohem samým.

A prosil bych neomezovat Boha na křesťanský, židovský nebo jinak teistický koncept. Tím vůbec nechci popírat křesťanské pravdy, ale koho Bůh spasí a koho nikoli, na to se cítím málo moudrým a >Boha znalým>.
Abych předešel případné smršti biblických veršů a výkladů tak rovnou a jasně říkám, že výkladů a interpretací bible je mnoho a jak je vidět i na tomto prostoru tak jsou někdy v tak vzájemném rozporu, že kdybych měl soudit jen podle toho co čtu, tak bych musel Bibli - Písmo Svaté hodit do ohně, jako knihu, podněcující k nesnášenlivosti mezi lidmi.
Já však takto Bibli ani nečtu, ani nechápu. Nejsem teolog, ani odborník na Bibli, to mnozí z vás budou mnohem znalejší než já. Přesto se domnívám, že Bible jako slovo Boží má mnoho významů a mnoho úrovní jak ji lze číst a porozumět.
Navíc věřím, že rozhodně není jedinou knihou vypovídající o Božím zjevení a jeho působení na světě.
Odmítám představu, že všichni nekřesťané bez ohledu z jaké jiné krabičky pocházejí nebo nevěřící jsou odsouzeni k zatracení jen proto, že >neuvěřili>.
Pán je větší než jakákoli kniha a z ní plynoucí nauka. Může spasit koho chce a klidně připustím, že v Bibli je přímá a pravdivá cesta jak dojít ke spasení. Avšak odmítám představu, že ostatní náboženství nebo i lidé bez víry jsou odsouzeni, pokud se >neobrátí> a nestanou se křesťany a že takoví lidé nemají přístup k Bohu.

Těm, kteří by se zde snad chtěli považovat za strážce a obhájce Boží Pravdy říkám pouze toto: Bůh může tyto kameny proměnit v děti Abrahamovi a se svou milostí může přijít ke každému tajemným a pro nás neuchopitelným způsobem.
Já se nemodlím za jakési náboženské sjednocení nebo obrácení všech lidí na jedno náboženství. Já se modlím k Bohu za to, aby se dal poznat každému, kdo je toho v jeho očích hoden a aby ho všichni poznali takovým způsobem, který si On uzná za nejlepší, i kdyby to mělo být prostřednictvím jiných než křesťanských tradic a církví.
Neodvažuji se prohlásit sama sebe za křesťana, protože hříchů mám hodně a snažím se něco s nimi dělat, přesto však cítím ve svém srdci, že víc než Pravda je milosrdenství. Víc než trest byť i zasloužený je odpuštění a víc než všechna lidská pochybení, výc než pýcha, pocit jedinečnosti či jakákoli jiná forma zjevného či skrytého sobectví je láska.
Láska, která nezávidí, která vše odpouští a vše přijímá. Láska, která není naivní ani bezbranná právě proto, že je tak pravdivá a čistá, až je téměř k nesnesení pro toho, kdo nechce být Bohu blíž.
Já mám přátele mezi křesťany, nevěřícími, mezi buddhisty, lidmi praktikujícími jógu i pár muslimů a podle mne velmi dobrých a poctivých lidí jsem znal.

Proto pro mne je boží náruč mnohem širší, než jak se obvykle zdá i podle mnohých výkladů svatých knih Bible není výjimkou.

Nehodlám tu však nijak podrívat aspoň doufám autoritu křesťanství, jen se mi nelíbí dogmatismus a vzájemná nesnášenlivost jednotlivých náboženských skupin, církví a společenství zaštiťovaná Biblí.

A na závěr pokud jde o polemiky o bludařství či úchylkám protestantů či satanské povaze katolické církve, toto považuji za tak náročné téma, že málokdo má dost znalostí a rozhledu na to, aby to podle mne mohl aspoň trochu objektivně posoudit a že jsem toto studoval mnoho let jako historik a amatérský zájemce. Církev katolická měla a má mnoho chyb, ale církve reformované nejsou žádnou výjimkou z tohoto pravidla a sektářské praktiky se v nich najdou zcela tak jako v katolické církvi a mám s tím osobní zkušenost bohužel.

Loučím se s vámi a těším se na to, že zde poznám nové lidi, nové názory a pohledy na věc. Jen dopředu říkám, že na diskuze a výměny názorů jsem zvyklí a ač jsem nevidomý a mé možnosti studovat mnohé prameny a jazyky nejsou takové jako u lidí vidomých, tak se nenechám odsuzovat jako bludař, kacíř či něco podobného.
S tím si prosím nedělejte škodu. Třeba tu někdy v budoucnu i najdu protějšek, který se nebude bát setkat se se mnou a zjistit, jestli bychom toho v životě nemohli mít společného více než pár písmenek po internetu. Proto jsem sem ale hlavně nepřišel, to je věc Boha co ve své moudrosti dá či nedá.

Jen cítím potřebu setkávat se s křesťany a lidmi, kterří mají záem o věci víry.
S úctou Palama.

mdo palama 8.1.2016

komentáře: (25)


kacka245 12.1.2016

Ahoj,dovolim si zareagovat na tve pojednani ohledne viry. Pokud ses prihlasis na tuto seznamku,tak dle meho nazoru nejspis inklinujes ke krestestanstvi.Ja nemam moc informaci o jinych nabozenstvich,jen takovy vseobecny prehled a musim s tebou souhlasit s urcitymi nazory ohledne spaseni a take ohledne urciteho vlastneni si patentu na Boha u urcitych krestanskych cirkvi,vlastne je to nejspis u vetsiny. Ja jsem verici a dlouho jsem Boha a urcite vyreseni tezkeho zivotniho obdobi hledala u katoliku. A za sebe muzu rict,ze to urcite neni ta dokonala cirkev,jez zije bozim duchem,i kdyz je v ni pritomen urcity prvek Boha a to zejmena odpusteni a milosrdenstvi .Jde o to,ze Buh je tak ohromne dokonaly a ohromny,ze ho nelze smrsknout do nejake verouky ci dogmat,jak si mnohe cirkve predstavuji.....Myslim,ze jednotlive cirkve predstavuji urcite bozi atributy.Napr. tato cirkev ma mnoho z boziho milosrdenstvi,tahle zase proziva moc boziva slova atd.Ale pokud budou cirkve hlasat svou neomylnost ve vztahu k jinym cirkvim a povazovat se za jedive prostredniky mezi lidmi a Nejvyssim,tak se omezuji ve svem duchovnim rozvoji.I kdyz verim,ze clovek opravdu hledajici musi byt velmi obezretny,jakymi nazory se necha zivit jeho duse a je li to cesta,ktera je o Bohu nebo jen o cloveku. Ale clovek je tvor omezeny a snad proto je nas i tolik,aby kazdy nalezl cast Bozi velikosti,jez se hodi prave k jeho bytosti a zalozeni.A nekdy trva docela dlouho nez cloveka osviti to prave svetlo bozi. Take znam mnoho lidi,jez jsou verici silni a za svou viru by dali ruku do ohne a presto nejsou schopni prekonat stare myslenkove vzory jez jim zpusobuji i dost trapeni a jez nikdo a nic nedokaze rozbit.A naopak znam neverici,u kterych citim boha jakoby mnohem silneji. Tak nevim cim to je. Zdali Buh u techto lidi nepracuje tak nejak skryte,bez jejich vedomi je posouva.....Ale vericich si vazim vsech,at jsou to katolici nebo protestanti,vazim si i sve vlastni snahy.....No jinak to mam tak,ze si obcas ctu z Bible,snazim se pravidelne.A obcas jdu katolickou msi.Pan Jezis mi pomaha,ale neda se rict,ze bych mu uplne podlehla.I kdyz uz mi mnohokrat poskytl pomocnou ruku,at uz to bylo v pracovnim ci soukromem zivote a o P.Marii bych mohla rici to same.Ja nejspis nikdy v zadne cirkvi neskoncim,pac jsem dost nezaraditelna a nemam rada jakkoukoliv formu stereotypu a zkostnateni,ktera je u cirkvi bezna .Modlidba mi dava nadeji a povzbuzeni.No tak treba me za me nazory nikdo neukamenuje:-)

dan78 13.1.2016

Dobře napsáno, Palamo! SMILE :-D
Mt 7,16-17: Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?Tak každý dobrý strom dává dobré ovoce, ale špatný strom dává špatné ovoce.

dan78 13.1.2016

Kačko, upřímná výpověď, díky za názor! :-)

palama 17.1.2016

Krásné a upřímné.. děkuji za obě reakce.
V tom jak lidé často o Bohu mluvili, jakým způsobem se snažili k němu dospět, či jak ho najít, žít s ním, a tak podobně, je historie a její příběhy knihou nezměrné moudrosti a inspirace.
Záleží co člověk hledá, totéž by asi šlo napsat o Bibli. Najdou se v ní pasáže, které jakoby ospravedlňují dobývání, krutost a nesnášenlivost, stejně tak jsou tam ale místa o odpuštění, milosrdenství a o lásce. Snad za sebe bych jen dodal, že ani uvěřit Pánu Ježíši není zcela prostinké. Myslím uvěřit mu celou bytostí, rozumem, tělem, pocity, vším co jsme a za co nebo za koho se považujeme.

Je třeba mnoho opravdovosti a upřímnosti, protože představy, předsudky, naučené vzorce jednání, mluvení, přemýšlení, prožívání v jakékoli podobě, toto vše bychom alespoň myslím měli zkoušet Pánu předávat jako obětní dar a připomínku naší slabosti a nedokonalosti, ve světle ducha Boží moudrosti, lásky a dokonalého přijetí a odpuštění.

Je to cesta oddanosti, vytrvalosti, víry a nesmírně jemné všímavosti, služby a odevzdávání.
Více mne zatím nenapadá, tak zatím se budu loučit.

V tomto vidím nesmírnou hloubku a krásu křesťanské zvěsti, zvěsti naděje, překračující propast smrti a pekla prázdnoty a nihilismu.
Všem Boží pokoj a Boží požehnání.

mare 1.2.2016

Odpovídám na toto:
Snad za sebe bych jen dodal, že ani uvěřit Pánu Ježíši není zcela prostinké. Myslím uvěřit mu celou bytostí, rozumem, tělem, pocity, vším co jsme a za co nebo za koho se považujeme.Je třeba mnoho opravdovosti a upřímnosti, protože představy, předsudky, naučené vzorce jednání, mluvení, přemýšlení, prožívání v jakékoli podobě, toto vše bychom alespoň myslím měli zkoušet Pánu předávat jako obětní dar a připomínku naší slabosti a nedokonalosti, ve světle ducha Boží moudrosti, lásky a dokonalého přijetí a odpuštění.Je to cesta oddanosti, vytrvalosti, víry a nesmírně jemné všímavosti, služby a odevzdávání.

Je to moc hezky řečeno. Já osobně si nemyslím, že je toho všeho člověk schopen,
Jsem vděčná Pánu Ježíši, že mně očistil od hříchů, když jsem ještě vlastně měla hlavu plnou bludů, které do mně lidé nahustili. V krizi jsem jen volala k Bohu a vzpomněla si na Kristova slova,.......>pojďte ke ,mně, všichni, kdo jste obtíženi a já vás občerstvím.........> a jen jsem v duchu přijala jeho nabízenou ruku,....nic jiného už jsem neměla.....
Žila jsem totiž patnáct let podle Bible a věřila v Boha a v Krista,...., ale nemohla jsem dále.....

No a stala se série zázraků, sejmutí hříchů, naplnění Duchem, narození mého Ducha a setkání s Bohem.....a já věděla, že jsem se stala křesťankou, protože mi o tom svědčil sám Bůh........, že jsem byla skrze Kristovo přibití mých hříchů spolu s ním na kříži, očištění smířená s Bohem...

palama 5.2.2016

Všechny kdo toto snad budou číst zdravím.
Pán s Vámi a jeho požehnání, láska a pokoj srdce ať zůstává snámi se všemi v čase radosti i strasti.

Být křesťanem jak píše Mare je myslím o veliké naději ve vykoupení a také o platném vzkříšení Krista v nás, v našem nitru.

Kristus v nás působí jak sám chce a jak o tom svědčí Písmo, proroci a mnozí svědkové Boží.
Jsem rád, že každý nalézá cestu tak, jak Bůh sám určil, dle svého tajemného plánu s každým z nás.
Jsem vděčný a chválím Pána, že je větší než všechny naše představy o něm, že je větší a slitovnější než nejslitovnější člověk na této zemi.

A občas pláču nad sebou i nad jinými, protože nejsme schopni pochopit Boží velikost a boží dílo lásky v nás i ve světě. Zaslepenost fanatiků z ISIS je toho myslím zářným dokladem. Věřím, že ani zde však nepřítel nevyhraje, protože Pán je větší než jakékoli zlo.

Z tohoto >větší> čerpám naději a víru nejen pro sebe, ale i pro mé blízké a pro všechny, které potkávám.

Hezký víkend a budu se těšit, jestli někdo něcozasenapíšete. Chybí mi kontakt s lidmi.
Palama

cacorka 9.3.2016

Zdravím :) Klobouk dolů Palamo před Tvými slovy. Už jsem se lekla, že se zde nenajde >selsky> uvažující člověk. Opravdu díky. Dovolím si jen jednu poznámku. Opravdu věříš, že Bůh (nebo jak tomu kdo říká), je nad náma a ne v nás? Jestliže se někdo domnívá, že od nás něco očekává (například lásku k bližnímu), znamená to, že my pod někoho spadáme, někomu náležíme. Tedy jsme čímsi majetkem. Žiju svobodný život. Nejsem ničí, já rozhoduji jaká jsem, co dělám, jak smýšlím. Snažím se žít život, kde Bůh je ve mě, mou součástí. On je ten dokonalý a je-li uvnitř každého člověka, stačí si to jen uvědomit. Neříkám, že je to snadné, ale stojí to za to. Poté je zbytečná jakákoli polemika o tom, kdo bude spasen, jestli dostanu rozhřešení, zda jsem se správně modlil ... Třeba mě neukamenujete :)) Pěkné dny

renton14 10.3.2016

Cacorka: Pozor. Toto zavání gnosticismem. Gnostici učili, že Boha můžeme poznat tak, že budeme poznávat své vnitřní já. To ale není křesťanská nauka. My věříme, že jsme Boží děti, pokud jsme v Kristu Ježíši – on nám dal právo stát se Božími dětmi – Jan 1:12. A pokud jste uvěřila, obrátila jste se od svých hříchů, přijala Ježíše Krista jako svého Pána a Spasitele a dosud nebyla naplněna/pokřtěna Duchem svatým, pak se obraťte k Bohu v modlitbě, aby vás naplnil svým Duchem. Předtím se podívejte na Lukáše 11, kde je napsané, že máme tlouci, hledat a žádat a Bůh, který vyhledává lidské srdce vám dá dar Ducha svatého. Ten Duch bude pak spolu s vaším Duchem svědčit, že jste Boží dítě – Řím. 8:16. Přeji vám hodně požehnání, a aby byla Boží vůle ve vašem životě. :)

jenicek 18.3.2016

Zdravím Vás všechny, a přidám taky trochu do mlýna. Církev založená Kristem byla pouze jedna a to katolická= všeobecná. Takto vydržela cca 1000let do prvního velkého schizmatu v roce1054, kde došlo k rozdělení na východní (pravoslavnou) a západní (katolickou). Pár století na to pak vznikl protestantismus, který se rozdělil na spoustu malých hnutí(Lutheráni, Kalvíni aj.) Většinou všechny tyto neshody a války(a nejenom v otázce náboženství) plynou z pýchy člověka. Jeden můj oblíbený kněz říká, duch svatý sjednocuje a satan rozděluje, jak podle vyznání, rasy apod. Náš Bůh je obrovsky velký a milosrdný, proto přijme každého upřímně hledajícího, ať už je to ateista, muslim či budhista aj. Je potřeba podotknout, že Bůh nikoho nezavrhuje, ale jak už bylo výše zmiňováno respektuje svobodu člověka a člověk se může rozhodnout sám. S pozdravem
Jenda:)+

cacorka 20.3.2016

rentin14: Rozumím-li tomu dobře tvůj/váš křesťanský vztah je podmiňující - >My věříme, že jsme Boží děti, pokud jsme v Kristu Ježíši – on nám dal právo stát se Božími dětmi.> Co je pro tebe hřích? Co považuje křesťanská víra za hřích?

jenicek: Dovolím si oponovat v založení církve. Církev jako instituci založili lidé. Domnívám se, že Kristus ukázal lidem, vnitřní hluboký postoj a víru v sebe sama. Souhlasíš?

renton14 22.3.2016

Víra v sebe sama – to říká má nevěřící máma. A jde o hřích. Máme věřit Bohu, ne sobě. Ani na sebe nemáme spoléhat. Hřích je přestoupení Božího přikázání – jde o cokoliv, co člověk dělá, a co je proti Božímu přikázání. Humanismus a křesťanství jsou v hlubokém rozporu. Smysl bytí podle humanismu je štěstí člověka. A smysl bytí podle křesťanství je sláva Boží. Vše je ku slávě Boží.

cacorka 22.3.2016

Nejspíš si neuvědomuješ, jak silně věřící tvá máma je :) Jestliže Bůh stvořil dokonalou jednotu, pak humanicmus a křesťanství nemohou být v rozporu budou-li chápány tak, jak mají být chápány. Jak píšeš: humanismus je štěstí člověka, křesťanství je sláva Boží. Jestliže Bůh je v nás, pak se nic nevylučuje a nepře a smysl je o štěstí člověka jeho slávy neb Bůh je v něm a ne mimo něj :)

renton14 22.3.2016

To je zajímavé, ale Bůh není v nás. Bible učí, že od přirozenosti jsme nepřátele Boží, děti ďábla (duchovně), děti hněvu atd. Až poté, co se člověk odevzdá Kristu, je adoptován, a je považován za Boží dítě. Pak je naplněn Duchem Božím, a pak v něm žije teprve Bůh.

faghira 22.3.2016

cacorka - Co je to vlastně za pojem - věřící? Vždyť to může představovat cokoliv. I Satanista je věřící člověk, věří v Satana a slouží mu.

filos12 22.3.2016

faghira - dobrá poznámka. Protože VŠICHNI lidé (včetně i tzv. nevěřících) jsou ve skutečnosti VĚŘÍCÍ - i ten ateista chtě-nechtě musí věřit, že není Bůh, protože dokázat to nemůže... Jde tedy o to, ČEMU, nebo spíše KOMU věříme. Křesťan věří Bibli - muslim Koránu, někdo v mimozemské civilizace a jejich dávnověké návštěvy lidí na Zemi, převozník zase pevnosti své loďky...

cacorka 24.3.2016

faghira: máš naprostou pravdu. Díky :)

cacorka 24.3.2016

Nerada bych tím, co napíšu ukončila debatu. Já věřím, že Bůh je ve mě, stejně jako ve Vás. Já se snažím věřit v sebe(v Boha), i když občas zaškobrtnu. Nečekám na nic a na nikoho, že mě veme za ruku a řekne: heleď, teď se o tebe budu starat. - Takže když budeš poslouchat, co ti říkám, a dělat co chci, tak to bude ok. A nastaví mi mantinely stejné jako ostatním. A co uslyším se bude stavět proti mému selskému rozumu a budu z toho celá nakřivo. Snažím se ctít hranice. Ráda bych řekla, že už to na 100% dělám, ale bohužel. Tam kde končí moje svoboda, začíná svoboda druhého a naopak. Je jen na nás, jak se k životu budeme stavět. Zda si hledat berličky nebo jít napřímo. Tím rozhodně nechci znevažovat víru v Krista. Podle mě to byl Borec a klobou dolů před ním. Ale myslím si, že ukázal možnou cestu ne církevní dogma, zákazy, příkazy, cenzuru, zdvižený prst, hrozbu či cokoli jiného. Ale můžu se mýlit...

faghira 25.3.2016

Cacorka - Tvoje názory a to, čemu věříš, Ti nikdo nebere, ani Bůh Ti to nebude brát a nebude Tě do ničeho nutit. On dává každému člověku svobodnou volbu. Ale je fakt, že jsi křesťanství nepochopila, nejspíš vidíš Boha jako tyrana, který jen tvrdě něco přikazuje.

cacorka 25.3.2016

faghira: Neřekla bych, že jsem nepochopila křesťanství. Jen odmítám postupy lidí, kteří se prohlašují za špičky křesťanstké víry, leč jejich prezentace Boha je spíše výsledkem strachu, obav, teroru. Stejně tak jako Bůh dává svobodu a volnost, myslím si, že tak by měla fungovat i instituce, která v jeho jménu tady působí.

faghira 25.3.2016

cacorka - S tím souhlasím. Také odmítám to, co píšeš. Já jsem měla dříve pokřivený obraz o Bohu, že je takový tvrdý, nepřístupný a nekompromisní. Naučili mě to lidé. Ale v Bibli je napsané, že Bůh je láska, světlo, není v Něm žádná tma, žádný proměnlivý stín, atd. Takže jsem musela změnit svůj postoj, abych poznala Boha, který je milující a uzdravitel. Lidé mají velmi pokřivený obraz o Bohu. A To stačí k tomu, aby se úplně zatvrdili, třeba do konce života.

cacorka 25.3.2016

faghira - díky za Tvé slova a přístup. Kéž by bylo více takových jako Ty :)

tinatina 6.5.2016

Děkuji za Tvoje slova, Palamo.

pokus 11.6.2016

Zdravím všechny a taky se zde vyjádřím. Reakce je zde https://justpaste.it/v601

niobe 29.10.2016

Jenicek: K tomu, co Tvůj oblíbený kněz říká o sjednocení a rozdělení, ještě: Matouš 10,34 a Židům 4,12-13

Uložit