sebevědomí ve vztahu

Ahoj Terezo, zdravé sebevědomí je důležité ve všech činnostech. Určitě na tom nejsi tak špatně, když si dokážeš uchovat a snad i prosadit své životní hodnoty. To, že jsi ve vztahu začala ztrácet půdu pod nohama nejspíš plyne z nedostatku zkušeností s podobnými situacemi a možná i ze strachu, protože příležitostí k novému vztahu moc nemáš. Pokud se však u tebe projevila jen přehnaná žárlivost,pak ti neporadím. Především by jsi si měla uvědomit, co konkrétně v tobě vyvolalo potřebu chovat se způsobem, který popisuješ.

Doporučuju tuhle knížečku: www.kosmas.cz/knihy/181964/nedostatecny-pocit-vlastni-hodnoty/ Leccos, co si často nosíme v hlavě, není úplně v pořádku, resp. to není zdravé a často o tom vůbec netušíme. Mě dost pomohla a leccos důležitého jsem si uvědomil. Chválím milou osobu, která mě k téhle knize přivedla.

Už je to asi Terezo neaktuální, ale přece jen.
Vztah stojí a padá s důvěrou v upřímnost a čistotu záměrů druhého člověka, kterého si pustíme blíž k sobě. Sebevědomí ve vztahu se nedělá většinou tím vztahem i když to tak vypadá, ale spíše uvnitř. Může to být podněcováno kamarády, známými nebo i partnerem, ale nikdo ti aspoň myslím nemůže nadopovat sebevědomí a sebeúctu, kterou třeba máš oslabenou nebo nesprávně naučenou životem, výchovou a kdo ví čím ještě. Pracovat se na tomto dá mnoha způsoby a může v tom dost pomoci přemýšlení a jasné vymezení svých vlastních hodnot. Pokud má člověk srovnané hodnoty a cíle, nemusí myslím být nijak přísný k okolí, ani sám k sobě, protože už Ví a >dobojoval>. Pokud máš dojem, že musíš hodnoty a sama sebe jakoby hájit před okolím zejm. před muži, tak bych se nad tím vážně zamyslel, cose pod tím skrývá. Obrana příliš zarputilá, a to i o svaté ideály často svědčí o nejistotě a strachu. Takže pozor na to. úsměv. Pokoušet se o kladný vztah k jiné slečně, která je nějakým způsobem navázaná na tvého partnera je ušlechtilé, ale většinou to není příliš proveditelné a realistické a vím ze své zkušenosti o čem mluvím. Hezké dny.

Dobře napsáno, Palamo! :-D
Jestřábe, předivo vztahů bývá spletité a jemné a to co radíš Tereze mi přijde moc černobíle kontrastní.

Milá Terezko, to co popisuješ, se nazývá spoluzávislost. Už jen to, že tvůj přítel nebyl své přítelkyni věrný, začínal nové vztahy a nebyl schopen s tvou přítelkyní přerušit pouto ale přesto navázal nový vztah s tebou. To nebylo moc férové. Opravdová zralá láska se vydává a je věrná jednomu člověku, i když pokušení mohou přicházet. Žel většina lidí toho dnes není schopna a žijí spíš spolu nebo vedle sebe. Doporučuji knihu Závislosti srdce od Hemfeldta nebo Intimita duše ženy od Pauly Rineheart. Jedna dobrá rada, nikdy neprobírej s mužem jeho bejvalé partnerky. To ať si on probere s kamarády nebo s psychologem, pokud má problém. Pokud budeš začínat nový vztah, tak vztah vždy funguje jen ve dvou (ve světě) a ve třech jen tehdy, pokud tím třetím je Bůh, jinak to nikdy nemůže fungovat, způsobuje to jen bolest. Co se týká zdravého sebevědomí, tak si troufám tvrdit, že většina lidí ho nemá, ale umí to dobře maskovat nebo staví své sebevědomí na kariéře, úspěchů u druhého pohlaví nebo na penězích, své síle atd. ale přizná ti to málokdo. To, když se pak sesype, tak se pozná, co měli v srdci. Sebevědomí se dá trénovat tak, že člověk má rád sám sebe. Křesťan by měl čerpat své sebevědomí u živého vzkříšeného Ježíše, který zemřel nejen za jeho hříchy, ale také za jeho nemoce i poraněnou duši. Ježíš nabízí odpuštění každému člověku, protože ho nesmírně miluje a dává mu sebevědomí tím, že ho přijímá takového jaký je a to je ten stavební kámen. Pak už je na nás samotných, jak to dokážeme přijmout a žít, ale je to někdy těžké.