Dnešní mše

Je to místo od místa, myslím. Někdy je to smutné, někdy se budí lidé k zamyšlení, a výsledek mnohdy žádný.
Jsou i chvíle, kdy se umím ale i při takové nudné chvíli, tedy zdánlivě nudné, jako je třeba nějaké kázání (pardon za terminologii, ale přibližuji i těm, kteří třeba nemají s kostelem a dějem v něm zkušenosti). Chce to humor, rozumný, laskavý humor, ten zmůže hodně. A společně s tím i dobrá hudba a lidé, kteří se zapojí a hned to má větší smysl... Jak to vidíte?

V tom případě doporučuju navštívit bohoslužby jiných denominací - lze najít leccos nového a podnětného.

Tam, kde není Ježíš a nevane Duch svatý zůstává vždy zkostnatělé náboženství. To je zcela normální jev... Protože Ježíš je ta cesta, pravda i ŽIVOT! A máš tři možnosti: 1. akceptovat to A usnout taky... 2. být tou jiskrou, která ostatním připomene, co pro Ně Ježíš udělal a znovu zažehne plamen touhy po Bohu 3. Změn společenství, pokud to je možné...

Lucie, ono jde o to, že nová liturgie se tak nějak vyčerpává. Tak se soustředí na lidi, že zapomíná na Boha. Doporučuji Vám buď Mši sv. všech věků - tedy ad orientem nebo-li k východu, což je v latině a čelem k Bohu, popř. řeckokatolickou liturgii. Já jsem konvertita a ze začátku jsem také chodil na NOM (Novus ordo Missae - nový mešní řád). Cítil jsem, že je to ono, že jsem na správné cestě, ale pořád tam ještě něco chybělo. No a pak jsem zažil klasickou katolickou Mši sv. všech věků (říká se jí také tridentská, gregoriánská, Mše sv. Pia V., popř. dle misálu z roku 1962 či Mše sv. Jana XXIII.). Zažil jsem tam naplnění a měl jsem neskutečně silný duchovní zážitek. Od té doby, až na výjimky chodím jen na ní nebo na řeckokatolickou liturgii.