Bůh jako tchán
"Bůh jako tchán"
(úryvek)
Přišlo to nečekaně, a rozhodně jsem to tehdy potřeboval. Byl jsem čerstvý novomanžel, a během intenzivních modliteb jsem cítil, že mi Bůh chce říct, že Lisa není jen moje manželka - je také Jeho dcera, a měl bych s ní podle toho jednat.
Bylo to pro mě důležité zjevení, a když jsem pak měl sám děti, uvědomil jsem si jeho váhu ještě více. Pokud chcete poznat mou dobrou tvář, chovejte se dobře k některému z mých dětí.
A naopak, pokud mě chcete opravdu rozzlobit, chovejte se k některému z nich špatně. Zkuste být na ně zlý. Když pak někdo jen zmíní vaše jméno, stoupne mi krevní tlak - opravdu nemám rád, když si někdo pohrává s mými dětmi.
Když jsem si tehdy uvědomil, že jsem ženatý s Boží dcerou (a že ženy jsou vdané za Boží syny), můj pohled na manželství se od základů změnil. To, co Bůh cítí k mé manželce - své dceři - je ještě svatější a vášnivější než to, co cítím já ke svým dcerám. Mé manželství už není jen o mně a jednom dalším člověku. Je to vztah, ve kterém hraje velkou roli ještě třetí Osoba. Uvědomil jsem si, že jedním z hlavních způsobů chvály Boha bude po zbytek mého života péče o mou ženu - Jeho dceru.
Kazatelé často mluví o tom, že Bůh je náš Otec. Je to úžasná a pravdivá myšlenka. Pokud ale chcete změnit své manželství, zkuste toto přirovnání ještě rozšířit a strávit nějaký čas přemýšlením o Bohu jako o svém tchánovi. Když se totiž oženíte s věřící ženou, opravdu jím je.
*Přemýšleli jste už někdy o svém partnerovi jako o Božím synovi / dceři? Jak tento fakt mění váš vztah (vaše chování a postoje)?
(úryvek)
Přišlo to nečekaně, a rozhodně jsem to tehdy potřeboval. Byl jsem čerstvý novomanžel, a během intenzivních modliteb jsem cítil, že mi Bůh chce říct, že Lisa není jen moje manželka - je také Jeho dcera, a měl bych s ní podle toho jednat.
Bylo to pro mě důležité zjevení, a když jsem pak měl sám děti, uvědomil jsem si jeho váhu ještě více. Pokud chcete poznat mou dobrou tvář, chovejte se dobře k některému z mých dětí.
A naopak, pokud mě chcete opravdu rozzlobit, chovejte se k některému z nich špatně. Zkuste být na ně zlý. Když pak někdo jen zmíní vaše jméno, stoupne mi krevní tlak - opravdu nemám rád, když si někdo pohrává s mými dětmi.
Když jsem si tehdy uvědomil, že jsem ženatý s Boží dcerou (a že ženy jsou vdané za Boží syny), můj pohled na manželství se od základů změnil. To, co Bůh cítí k mé manželce - své dceři - je ještě svatější a vášnivější než to, co cítím já ke svým dcerám. Mé manželství už není jen o mně a jednom dalším člověku. Je to vztah, ve kterém hraje velkou roli ještě třetí Osoba. Uvědomil jsem si, že jedním z hlavních způsobů chvály Boha bude po zbytek mého života péče o mou ženu - Jeho dceru.
Kazatelé často mluví o tom, že Bůh je náš Otec. Je to úžasná a pravdivá myšlenka. Pokud ale chcete změnit své manželství, zkuste toto přirovnání ještě rozšířit a strávit nějaký čas přemýšlením o Bohu jako o svém tchánovi. Když se totiž oženíte s věřící ženou, opravdu jím je.
*Přemýšleli jste už někdy o svém partnerovi jako o Božím synovi / dceři? Jak tento fakt mění váš vztah (vaše chování a postoje)?
Církev zná pojmy jako Bůh se pyšným rodící, ale okorným
dává milost.
Koko, ty ciceronské duchovní přednášky a spisy asi nikomu nepomohou. Je tady na to málo příjemců dlouhých sdělení, i kdybys to myslela dobře. Leda že by to sloužilo aspoň tobě, jazyková umělkyně jako slohové cvičení nebo písemná zkouška z toho, o čem jsi přemýšlela. 🦉🕊️🗽💐🐬🎓 No převážně názor, že poslušnost a podřízenosti ženy vůči muži požaduje Bible. Já bych se nedoprošovala, ať mne manžel miluje. Je to znakem úpadku církve, když ani v křesťanských rodinách nechápou základy vztahů. Kdyby tam byla skutečná láska, bylo by křesťanství pro nekřesťany přitažlivé. Ale někteří to hrozí tak s tím patriarchátem, že považují manželky za děvečky pro všecko. Církev bez lásky není církví Kristovou.
Na druhou stranu k tématu. Jak mohu brát vážně církve, kde se muži k manželskám chovají jako despoziční tyrani a opírají se za tím účelem o Bibli. Příliš mnoho lidí Bibli účelově zneužívá k manipulaci jinými lidmi, včetně církví. Jsem obeznámená s řadou denominací. Biblická Ježíšova pravidla dovedou s výmluvami obejít, prosazují si svou. Máme být jako náš Pán a hereuréka, On je v prvé řadě svatý a spravedlivý. A my tu spravedlnost kvůli vůdcům v církvi jsme nuceni ignorovat a být dobrými k zlému, tolerovat rostoucí zlo atp.
Nepotřebujeme psychologické rozbory, jak a proč se má muž k manželce chovat. Ježíš a apoštolé to vysvětlili jasně a jednoznačně. Kromě CIZOLOŽSTVí z manželčiny strany není nic, zač by ji mohl opustit, protože se měli stát před Bohem jedním, tedy jednotní a aby se některé ženy nepovyšovaly tedy mají být všecky podřízené, čímž se nerozumí zotročené. Rovná pomoc není podřazená pomoc, jednota není v tom, že muži k své prosperitě nebo pohodlí využijí manželky, coby nejlacinější služby nebo otrokyně. Jenže právě tohle mnozí svévolní rádoby křesťané mají snahu praktikovat a rozvod může vést k vyobcování že sboru. Tohle připomíná růst koukolu s pšenicí podle Ježíšova podobenství. Jenže za socialismu malé sbory byly postupem času PŘÍBUZENSky hodně propojené a ten protekcionismus já na bráchu, brácha na mě, vyvrcholil velkými křivkami, stručně řečeno. To jsem mírný kritik na to, co o tom vím.
--
S pozdravem, Mgr. Miroslav Veselý,
No já naštěstí z toho nemám NIC! 25 let bez očkování, občanku zcela bez čipu, bankovní identitu ani ve snu nemám a s datovkou mi můžou tak leda políbit, víte co:) Takže kdyby něco, tak nic..
Nakupuji a žiji bez toho všeho bez problémů.
Děkuji ale za informace, budu se o to víc snažit najít si nějaký výdělek v dosahu bydliště. Už více jak před 10 lety naše listiny na ÚP označovali samolepkami s čárkovými kódy, že nejsme už lidé, ale zdroje pracovní síly, tak nás doslovně označováli v těch papírech.
K tomu zotročení nám vyučující psycholožka na kurzu od ÚP doslova vysvětlovala, že v tomto novodobém otrokářství je nározdíl od toho starověkého lidí jako much. Oni se s otrokářskou elitou dávno netají a snaží se nám vnutit názor, že jakýkoliv odpor z naší strany bude tvrdě potlačen. Mladí v autobuse naříkají, že se cítí jako otroci. Měla jsem dvanáctky a 2 dny volna, ale byla jsem tak stahaná z práce, že mi to volno ani moc nestačilo. Každý zaměstnavatel dělníky vysává na doraz a často ty nekvalifikované vyměňují. A vlastně tak často, že ještě je relativně dost nabídek práce. Kdyby nám ji nekradli cizí státní příslušníci, mohli by ÚP zavřít, zůstali by tam totiž úředníci bez práce. Jenže tohle je česká politika, zrujnovat české otroky a lidi, aby se nedožili ani 10 až 15 roků odložených odchodů důchodu.