Jak jsme se poznali a co bylo dál: svědectví Lucky a Honzy Škodovi

7/30/2008

V době kdy jsme se poznali ani jeden z nás nehledal partnera. Oba jsme prahli po přátelství,po sdílení... I v tomto znění sem si dala inzerát na křesťanskou seznamku. Honza odepsal do druhého dne. Vyměnili jsme si pár mailů a začali sme dny trávit na icq. Bylo to strašně zvláštní. Byli sme dva naprosto cizí lidi, a přesto sme si měli pořád co říct.

Asi i tím, že jsme byli kamarádi jsme si nehráli na lepší. Otevřeně jsme mluvili o svých chybách,řekli sme si na sebe všechno a né vždycky to byly malé, zanebávájící věci. Honza chvíli mluvil, že si jednou holku najde, pak zase, že zůstane sám. A ani já jsem nevěděla co vlastně v budoucnu chci. Ve chvílích, kdy jsme toužili mít partnera jsme si vzájemně říkali jaký by měl být,jak se k němu budeme chovat... Občas sme si z legrace psali ta tvoje žena se bude mít a obráceně. V té době sme vůbec neuvažovali, že bychom to mohli dát dohromady my dva.Teď si často říkáme, že sme Boha vždycky pobavili, když sme všem okolo tvrdili:"my dva?? Né to né. Jsme kamarádi a tak to zůstane"

14.června 2007 sem se za Honzou poprvé vydala. Neměla sem žádný představy. Vždyť sme byli kamarádi,nepotřebovala sem si od toh nic slibovat. Byl to supr den. Na přivítanou sme si podali ruce a pak jsme povídali a povídali...Najednou byl večer ani sme nevěděli jak. Vůbec se mi nechtělo domů. Ten den se mezi námi něco zlomilo,ikdyž sme si to nepřipouštěli. Dál sme si psali jako kamarádi ale od toho 14.června se mi Honza začal vkrádat do snů a ani já mu už nebyla jako holka lhostejná. Oba jsme ale měli jasno v jedné věci:Chceme vztah,kterému Bůh bude žehnat a který dovede do manželství. Nechtěli sme vztah,který za půl roku skončí. Věděli jsme,že pokud bude Bůh chtít abychom byli spolu nestane se,aby se ten vztah rozpadl a byli jsme dohodnutý,že pokud nepocítíme Boží požehnání nepůjdeme do toho. A tak jsme se začali modlit,opravdu usilovně jsme prosili Boha, aby nám ukázal Jeho cestu. Honza přijal pokoj od Boha dřív ale do ničeho mě netlačil. Nechal mě, abych ten pokoj mohla přijmout taky. 30.července jsme měli první rande a den na to sme se zasnoubili. Nebyl důvod čekat,věděli jsme,že Bůh chce,abychom byli spolu.

Doba chození byla moc požehnaná.Poznávali jsme se,modlili se spolu... Prosili sme Pána,aby nás dovedl do manželství,aby nám ukázal ten správný čas,kdy do něj vstoupit. Přesně rok potom, co jsme se viděli poprvé byla svatba!!! Ikdyž jsme nevěřili seznamkám, jsme rádi,že jsou. Díky jedné jsme se poznali,náš život se změnil o 180stupňů a jsme moc šťastný. Takže všem hledajícím přejeme Boží vedení a moudrost při výběru partnera a pak spoustu lásky.

Lucka a Honza Škodovi