Taize Praha

Ubytoval jsem čtyři dívčiny z Polska. Bylo to prima. Komunikaci jsme lámali česky-polsky-anglicky. Přesto jsem si s nimi za pět dnů pokecal víc, než s něktekterými mými příbuznými za celý život. Vzal jsem si dovolenou, a tak jsem se mohl účastnit kdečeho i s účastníky. Velice vtipné a milé bylo, že ubytovatelé byli tříděni podle prosté vzdálenosti bydliště, nikoli dle denominací - tak jsem se já evangelík naskytl v prostřed komunity farnosti sv.Markéty na Břevnově - kam bych se asi jinak sám sotva kdy vypravil - a bylo to pro mě velmi obohacující. Nahlédl jsem, že i tady je dost milých a bystrých lidí, milujících křesťanů. Dlouho jsem neprožil tak radostného a nabitého silvestra jako s účastníky a lidmi od sv. Markéty. Nejsilnějším zážitkem pro mě byla na silvestra zpívaná modlitba za Ukrajinu ukrajinské skupiny. Jedna krásná okatá dívčina mezi nimi pro slzy nemohla dozpívat. Měl jsem co dělat, abych se nerozbrečel taky. Podruhé zrovna tak, když jiná holčina od nich nemohla zadržet pláč v chrámu při přímluvných modlitbách. Silné to bylo. Celé mi to dalo zkušenost, že není vůbec těžké sdílet se s ostatními křesťany různých denominací a že i přes naše různosti můžeme společně vydat úžasný tón souznění. Ze srdce bych přál podobnou zkušenost všem lidem a zejména některým zde diskutujícím bratřím a sestrám.

Ahoj, já jsem byla součástí hostitelského týmu místních farností. Náš tým byl meziedenominační husitsko-metodistický. V kostele sv. Václava na Zderaze byly modlitby a bohoslužby a ve sboru metodistů ve Štěpánské, bylo vše ostatní, protože disponuje většími prostory a možnostmi občerstevní, zahřátí se atp. Původně jsme tedy plánovali přijmout (zařídit bydlení a starat se) od cca 50 poutníků. Počet se nakonec rozrostl na 160 lidí. Přičemž na organizaci jsme byly ke stálé dispozici 2. Takže to bylo náročnější....Ale i přesto velkolepé a nezapomenutelné. Vedle toho jsem ubytovávala dvě slečny z Polska. Trochu mě překvapilo, že měly zakázáno se zúčastnit husitské bohoslužby, protože je od satana...ale to je na dýl...no a pak jsme byly domluvené na novoroční oběd a když jsem uvařila tak mi volaly, že nedorazí, tak jsem byla na oběd sama doma s obědem...na druhou stranu jsem toho do té doby skutečně málo naspala, takže jsem to pojala relaxačně, ale přesto mě to mrzelo. Ale silvestrovské oslavy a modllitby v Letňanech byly opravdu krásné :-)

Hm, lidé jsou různí...to s tím obědem mi přijde dost neslušný. U mě to bylo naopak - přibral jsem k sobě na oběd další dva - kněze Jana a Bartka, bráchu jedné z dívčin :-) (Když už, tak většinou vařívám jak pro regiment, což se k této příležitosti dobře hodilo, tj. gulášek, kt. jsem vařil předchozí den z 1,5 kg masa nakonec vyšel úplně akorát. Několikrát u mě bylo více lidí ze skupiny uvoz. >mých> uvoz. holčin, včetně jejich kněze, v jeden okamžik nás bylo u mě doma na čaj celkem 10 lidí :-). Teologické otázky jsme nediskutovali, ale dle všeho tito byli bystří, otevření a milující křesťané. Jejich velká skupina z Lodže zajišťovala hudbu a zpěv v Hale č. 3. Se dvěma lidmi jsem spojen přes facebook - je zajímavé a obohacující občas nakouknout do jejich komunity. Je vidět že vírou opravdu žijí. Kdybyste náhodou chtěl někdo nakouknout - tu je pár mých fotek: http://eluwak.rajce.idnes.cz/Setkani_Taize/