Buďme na sebe milí! :-)

Všichni nejsme křesťané. Křesťanem se člověk prostě nemůže jen tak stát. Musí se znovu narodit z Ducha svatého. Pravda je absolutní a poznatelná. Vzdělávácí systém a celá naše společnost tak funguje. A o to více musí křesťané, kteří znají pravdu. Kristus je Pravda a Pravdu je třeba poznat. Nesmělost není známka pokory, ale nevíry.

Pepo máš naprostou pravdu....tolerance k víře a názoru toho druhého tu mnohdy citelně chybí aspoň u některých nesmiřitelných bojovníku za svou a jen tu svou pravdu....

Naprostou pravdu má Ježíš....tolerance není milující, názory nezakotvené v biblické pravdě nepostrádejme, bojovat se vyplatí za Boží a jen tu Boží pravdu....

Pravdu nelze vlastnit, ale lze jí poznat. Člověk nepropaguje svou pravdu, ale tu Boží – tu kterou poznal v Bibli. Kristus je Pravda a je naším Pánem. I pes štěká, když někdo uráží jeho pána. Dá se hovořit o pravdě s jistotou a pokorou. Mnohdy je ale pokora zaměňována s nejistotou, nevírou, tolerancí či komformitou. Pokud znáte Pravdu, pokud znáte Krista, nemůžete být zticha a kývat, když lidé kolem vás věří lži.

Pravda je jenom jedna a podle mě jí má KATOLICKÁ CÍRKEV....ale to neznamená,že ostatní lidi co mají jiný názor budu urážet a posílat je do pekel jako to renton14 dělal nedávno Stepbovi....

S katolíky řadu pohledů na víru nesdílím, jenže to bych mohl psát o celé řadě denominací a nebo i vlastním sboru. Není to tak, že bych věřil všemu tak, jak to věří jeho vedoucí. V podstatném shoda, v detailech se můžeme lišit. Považuji se za protestanta nebo lépe evangelíka, ale kvůli tomu nemyslím, že by katolíci nebyli křesťany. Pokud někdo přijal Ježíše, věří v jeho vzkříšení, je Božím dítětem a má věčný život. Nevěřím v očistec, ale to neznamená, že takoví lidé nemají víru v Ježíše.

Je psáno, že učedníky ostatní poznají po lásce. Když tu čtu někde ty nesnášenlivé příspěvky, tak tam vážně žádnou lásku nevidím, leda nadutost, nesnášenlivost, to láska není.

Problém je, že vy nevíte, co je to láska. Lásku zaměňujete s tolerancí a konformitou. Ježíš ale i vyháněl obchodníky z chrámu bičem. Apoštol lásky Jan psal, že kdo zachází dále za učení Kristovo, nemá Boha. Dokonce nás vyzýval, abychom ani nezdravili heretiky. Jestliže vy jednáte jinak, jednáte neláskyplně, pokud nesvědčíte a nevarujete. Jestliže si myslíte, že nejde o vážnou věc, pak sami nejste křesťany. Stepb nespoléhá na Krista, ale na svou instituci – kdyby alespoň spoléhal na isntituci, která má v sobě nějakou ctnost a dobrotu, to ne! On spoléhá na instituci, která je v každém ohledu antikřesťanská a dělá z lidí ještě větší syny Gehenny než byli předtím. Jestli vám má slova připadají tvrdá, doporučují vám někdy otevřít Bibli. A nebo možná – zkuste jiné náboženství, takové, kde je brána těsná a Ježíš nás vyzývá, abychom zapřeli sami sebe. Křesťanství také není jen o psychologickém akceptování vzkříšení, vy musíte být duchovně vzkříšení také. Mentální akceptování propozic Bible není víra. Tvrdit, že někdo spoléhá na Krista a přitom chodí participovat na eucharastii, je naprostá kontradikce. Věřím, že i v ŘKC budou zachránění lidí – dobří křesťané a špatní katolíci, ale to neznamená, že budu tolerovat ten systém a akceptovat katolíky jako bratry. Křesťan je v prvé řadě věrný Bohu, a potom má projevovat lásku k církvi – k lidem, které Bůh povolal ze světa. Kteří vyznávají Krista a následují ho.

Jako bych to nepsal, ale znovu: "Každý, kdo zachází dále a nezůstává v učení Kristově, nemá Boha; kdo zůstává v učení Kristově, má i Otce i Syna. Přichází-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu ani ho nezdravte; 11kdo ho zdraví, má účast na jeho zlých skutcích. " (2 Janův 9-11). O jak hrozný je ten Jan, že odsuzuje někoho, kdo má jiný názor. Posuzovat víru druhých mohu a dělám to na základě Bible. "Ale i kdybychom vám my nebo sám anděl z nebe zvěstoval v evangeliu něco jiného než to, co jsme vám zvěstovali, budiž proklet!" (Gal. 1:8). Ježíš také řekl suďte spravedlivým soudem v Janovi 7:24. Nejenže máme, ale musíme posuzovat víru jiných a můžeme rozsuzovat, zda je to křesťan. ČR je v zoufalé duchovní kondici a jestli je někdo doopravdy křesťan, pak nebude jen tiše a pomalu jistě připlouvat do ekumenismu, kde se lidé zbavují svého vyznání a dělají kompromisy.

renton14 ,,Oni jsou ze světa, proto mluví věci ze světa a svět jim naslouchá. My jsme z Boha; kdo zná Boha, naslouchá nám, kdo není z Boha, nenaslouchá nám. Podle toho poznáváme Ducha pravdy a ducha bludu.,, 1 Jan 4:5‭-‬6

Jestrabe: Vzhledem k tvé neomalenosti, kterou se tu vyjadřuješ vůči ženám a vzhledem k tomu, jak si konstantně vykládáš Bibli po svém – omezuješ definici smilstva, bych na tvém místě raději pomlčel. Řeknu to a možná to zní tvrdě, ale drtivá většina lidí v naší zemi, kteří se hlásí ke Kristu, nemají ani ponětí o Bohu a rozhodně nepotřebují, aby poslochat slova, která je akorát utvrdí v jejich hříchu, potřebují slyšet povolání ku pokání a víře v Krista. Potřebují slyšet pravdu o svém nynějším stavu a svém náboženství, aby se mohli odvrátit a být zachráněni, dá-li tak Bůh. Co se týká ovoce, pak se hovoří o ovoci pokání nebo o ovoci jako učení. Podle vašich kriterií by takový Jan Křtitel nenesl ovoce, protože jeho slova byla silná (rozhodně silnější než to, co jsem napsal já).

Nějak dost dobře nerozumím, co to tu povídáte.? - však zde většina lidí vyznává v těle úplně jiného Krista...

...raději než světský chleba, evangelium bez herezí...

Jestrab: Všiml jsi si toho, že Barcis pouze sdílela biblický verš aniž by ho komentovala? Je chyba už v tom verši nebo si dosazuješ její výklad, který ona ani nedala? A dejme tomu, že Barcis to myslela tak, že stepb a ostatní neposlouchají, protože jsou ze světa. A ty říkáš, že předchozí verše jsou o lidech, kteří vyznávají, že Kristus nepřišel v těle (gnostici a jiní) a antikristovi; já ale tvrdím, že v kontextu a myšlení Jana nejde jen o prostoduché psychologické vyznání Kristova jména. Jan také občas píše, že kdo miluje svého bratra, je narozen z Boha. To jsou takové drobky a indície, ne kompletní deskripce. Celá epištola Jana je popisem toho, kdo je to křesťan. Vraťme se ale k této kapitole: Jan v prvé řadě vyzývá ke zkoumání všech duchů (v 1 verši), a pak dává kritérium, jak poznat Ducha pravdy a ducha bludu. Když se hovoří o Kristu přišlém v těle, to je třeba si uvědomit, hovoří se o Mesiáši, který přišel zachránit svůj lid. Myslím, že v takového Krista katolíci nevěří. Jejich kristus zemřel na kříži, vstal z mrtvých, ale to nestačí k tomu, aby byli zachráněni ti, kdo k němu přistupují. Musejí věřit a činit skutky a být tak hodni. Toto ale není Kristus Bible. Hovořit o Kristu ano – ale o jakém Kristu? Je to takový Kristus, který plně zachraňuje své ovce? Nebo je jen jakousi figurkou v náboženské eucharastii, která ani nemůže přivést k dokonalosti toho, který jí přijímá? To není Kristus Bible, a proto, v tomto kontextu, dané verše platí a lze je aplikovat. A můžeme je rozvést a spojit jiná místa a říct toto: My kážeme Krista přišlého těle, Krista ukřižovaného a Krista vzkříšeného, který je naší spravedlností. Kdo nám nenaslouchá, není z Boha.

barcis : renton14 ,,Oni jsou ze světa, proto mluví věci ze světa a svět jim naslouchá. My jsme z Boha; kdo zná Boha, naslouchá nám, kdo není z Boha, nenaslouchá nám. Podle toho poznáváme Ducha pravdy a ducha bludu.,, 1 Jan 4:5‭-‬6 konec citace. Jedna věc je, že ten verš je biblická pravda, o tom není diskuze. Druhá věc je, když někdo tu biblickou pravdu zasadí do kontextu, kde z něj zcela jednoznačně plyne. My - teda ne apoštolové a křesťané s Janem, ale my, dva Barcis a Renton co tu píšeme - jsme z Boha, kdo zná Boha naslouchá nás. Takové zneužití Bible je rouhání, krom nesmírné nadutosti.

Co se týče eucharistie, neboli Večeře Páně. Katolické pojetí mi blízké není, tj. jen kněz má moc proměňovat živly v Tělo a Krev Ježíše. Jenže některá reformační pojetí jsou stejně nebiblická, např. to, že jde o pouhé symboly. Tak to učil Kalvín. Luther proti tomu věřil ve skutečné Tělo a Krev Pána. Nemyslím, že by špatné pochopení učení o Večeři Páně znamenalo, že někdo je nebo není křesťan. To je sektářský přístup, který byl v době reformace ze strany řkc, ale i naopak. Jenže jak řkc, tak i evangelické denominace a směry tento sektářský přístup do značné míry opustily. Pak přijdou někteří, co mají patent na pravdu a znovu tu zavádí ten nesnášenlivý styl. V době reformace od reformátů měl svoje odpodstatnění. Dnes je katolická církev dost jiná, právě díky reformaci. Naopak i reformovaná církev zas v něčem trošku ustoupila, vidí že ti katolíci v něčem pravdu měli. Krom pár nesnášenlivých lidí, co umí jen rozeštvávat a budou tvrdit, že v tom spočívá láska. Oni jinak o lásce rádi neslyší.

Ne tak docela... tato má citace patří všem znovuzrozeným křesťanům včetně těch, kteří si to pouze čtou. Kteří s pomocí Ducha Svatého rozlišují pravdu stejně jako my. Hovoří jak o rentonovi, tak i o ostatních našich znovuzrozených bližních... Hovoří o nás všech. Protože všichni jsme z Boha. To ale člověk ze světa, vyznávající jiného Krista pod působením bludu nepozná...ani se s tím neztotožní, protože nemůže... Raději než nám, oznamujícím pravé evangelium naslouchá...třeba oněm tradicím... A pak mluví o lásce jako o něčem, co musí být tolerantní. Za každých okolností. Jenže kompromis a ekumena nikoho nespasí...i kdybyste třeba rádi...takže bohužel, říkat lidem pravdu, i když to není zrovna to, co by chtěli slyšet, je láska.

Tak to jsem opravdu nečekal, že pod příspěvkem "Buďme na sebe milí!" se za takovou chvíli objeví tolik nepěkných komentářů..
Tak dost! Kvůli vašim dohadům jsem opravdu tenhle příspěvek nepsal!!!
Ač jsem váhal, pokusím se tady reagovat na vašich mnoho příspěvků a doufám, že se pokusíte přijmout, co vám navrhuji. Nemyslel jsem to a nemyslím to zle.
Napsal bych vám nejraději znovu ten samý komentář, co jsem psal nahoře.
Pro Rentona to tu ještě raději doplním, aby si nemyslel, že se znovuzrozené snažím umlčet: Představ si, že: Ty a jeden další člověk (třeba Renton 15) si každý myslíte, že jste poznali pravdu. Budete to každý druhému předkládat jako fakt, nebudete se vzájemně tolerovat a nebudete si naslouchat. Jak to skončí? Jsem přesvědčen, že nijak!
To, že v diskuzi je běžné obecné pravdy říkat jako obecné pravdy a své názory jako názory, není z důvodu, že by diskutující ve svoje názory nevěřili.. Oni vědí, že se jinak nedá efektivně dobrat k nějakému výsledku!!!
Když by kdokoli věděl, že má pravdu, tak ať ji hlásá jako Ježíš... Jenže ty to vědět nemůžeš! Chápeš Rentone 14?
Jinou svou pravdu poznal Renton 15....
(A i za předpokladu,že bys byl zrovna ty ten, který má opravdu tu jedinou Pravdu, plýtváš zde energií - je zřejmé, že jen těžko - zde na internetové seznamce bude někdo s vážností naslouchat a chápat co říkáš. A ty mu stejně neuvidíš do očí, nebudeš vědět, jestli tvá slova ten druhý chápe tak, jak je myslíš.
Teď se ještě můžeme pokusit zamyslet všichni:
Podívejme se, kolik jste toho sem napsali, kolik vás to stálo času a energie a jaký vidíte výsledek?
Navíc jsem již potkal několik lidí, kteří velmi hlasitě hlásali podobně zase tu svou pravdu. Tak kdo z vás ji má? Co je vaším cílem/ ideálem? Pokud budeš lidi odsuzovat a napadat, nebudou tvé názory brát vážně, natož aby je přijali - to platí obecně. Ve světě je mnoho odlišných názorů na různé věci. Nejlepším způsobem jejich tříbení je pouze správná diskuze, která se na internetu snad ani nemůže dlouhodobě podařit.

Ještě jednu obecnou radu se všem diskuchtivým pokusím v dobrém dát: Pokud to co hlásíš myslíš vážně a věříš, že jsi našel Pravdu, neplýtvej časem, který ti byl přidělen na internetových diskuzích, ale jdi mezi lidi. Je již mnohokrát dokázáno, že osobní kontakt je nenahraditelný a že pouhým psaním se předává jen malá část komunikace. Větší částí je nonverbální...
Konkrétně přijeď třeba na evangelický sjezd příští víkend(téma: Wanted Bůh): http://sjezd.mladez.evangnet.cz/2017/ a tam můžeš vézt plodnou diskuzi, pokud dokážeš nespadat k provolávání Svých pravd, ale budeš se řídit zásadami diskuze.
Tady je křesťanská seznamka. Jsem toho názoru, že pokud se tu nechcete seznamovat, tak tu zbytečně svými často agresivními slovními souboji odrazujete potenciální partnery/partnerky ostatním. Já když jsem si přečetl poprvé co se tu píše, tak jsem se celkem lekl a doteď nevím, jestli je to dobrý nápad tu být. Věřící kamarád měl před necelým měsícem svatbu a tu pravou však prý našel zde! Věřím, že mlčící většina zde na křesťanské seznamce je snad skupina běžných křesťanů, kteří se chtějí seznamovat se svými protějšky a hledat si partnera na život v křesťanské víře. Tak jim to třeba ač neúmyslně nekažme!

Jak to tu uzavřít? Věřím, že pluralita názorů a jejich vzájemné tříbení je dobré, ideálně se co nejlépe dobrat pravdy. Musí být však samotné tříbení správné a proto vás prosím zkusme se zde vzájemně usmířit a svojí energii si ponechme na osobní a kvalitnější diskuze, které nás třeba někam posunou a zcela určitě nám toho dají mnohem více.
PS: Nevyháním vás odsud, však se zde na seznamce můžete domluvit a vyrazit místo na rande, tak na rozpravu na vámi dohodnuté téma.

Tak znovuzrozneí jsou všude, u katolíků, evangelíků, baptistů atd. Stejně jako tam chodí část lidí, kde má člověk otazníky, čemu věří a jestli vůbec věří. Víra se pozná na skutcích a podle lásky. Tady někteří předvádí konfesijní boj z doby středověku. Sami se tváří, že nejsou spojeni s nějakou konfesí, protože oni si věří něčemu sami. Kdo věří jinak, dle jejich pojetí, tak toho neuznají za křesťana. Nikoho nepošlou na hranici ani do vyhnanství, protože dneska je jiná doba a už to nejde. Mentalitu ale mají jak v tom středověku. Tehdejší reformátoři ale přinášeli určitý obsah, tito to jen užívají k militantnímu napadání ostatních. Vlastně sami nic nepřinášejí.

... pouze evangelium.

Renton 14:pokud bys Bibli jen nečetl....a slepě z ní jen necitoval,ale snažil se podle ní i žít.Neměl bys tak tvrdé srdce!!!!....NIKDY jsi neslyšel o tom,že Bůh je láska-tušíš vůbec co to je milovat své bližní?!?

Petra: Já se tady nepotřebuji před nikým obhajovat. Vás Bible nabádá, abyste činila pokání a věřila Kristu. Věříte-li církvi, papeži, svým skutkům, obávám se, že Boha nespatříte. Jestliže znáte pravdu, pak je správné napravovat ty, co jsou na vlastní cestě do záhuby. Omlouvám se, že mluvím v jasných pojmech a nemlžím, jak je populární v postmodernistickém světě, kde lidé relativizují pravdu. Možná jim to dává pocit bezpečí před Bohem Bible, nevím, ale je podle této noty odmítám hrát a říkejte si tomu neláska nebo, že nejsem dostatečně milý, je mi to celkem jedno. Rád bych se bavil také o něčem jiném než o Rentonovi. Spíše by mě zajímalo, zda vás také někdy nenapadne myšlenka, že bych mohl hovořit pravdu. Třeba se podívat do Bible, co doopravdy učí. Napadlo vás někdy, že byste mohli být v bludu? Přece obsah naší víry je to nejdůležitější, protože to má věčný důsledek, a proto bych se být vámi ujistil, že stojíte na pevném základu. Můžete Boha uctívám svým způsobem, ale já to raději budu dělat Jeho způsobem.

Mám obavu o spásu každého katolíka a každého pozitivně ekumenicky smýšlejícího evangelíka a každého, kdo spoléhá na něco jiného než kompletně na Krista a Jeho vykupitelské dílo. Kdybyste znali tu Boží milost, pak byste řekli amen, ale protože existuje náboženství tolerance a konformity – ekumenismus, kde je největší ctností vzájemná tolerance, ale kde pravda evangelia umírá, proto vám připadá mé chování radikální. Křesťanství není o tom mít se rádi a být hodní – je to o následování Krista, je to o povolání ke svatosti, je to zvěstování evangelia a sourozenectví platí pro ty, kdo uvěřili (Jan 1:12-13) biblickému evangeliu, kdo jsou narozeni z Ducha (Jan 3:3 2 Kor. 5:17), kdo byli pokřtěni Duchem do těla Kristova (1 Kor. 12:13) – to jsou Kristovci, následovatelé Krista, Boží dětí. Ostatní lidé potřebují naléhavě slyšet evangelium, potřebují slyšet i nepříjemnou pravdu. Křesťanská víra není prostě jen víra jako každá jiná, je to nový život, je to nadpřirozená věc, kterou v člověku stvoří Bůh při novém, duchovním narození. Tady je rozdíl mezi psychologií a skutečnou vírou. Jedna věc se odehrává v hlavě a druhá je způsobená Duchem svatým, kterým je člověk zapečetěn, když uvěří evangeliu (Efezským 1:13; Římanům 8:9-11). Eucharastie nikoho k dokonalosti nepřivede, jde jen o památku a přípomínku toho, co Ježíš udělal na kříži, když zemřel za hříšníky a zaplatil svou krví za každého, kdo se Mu odevzdá a uvěří, že přišel jako Bůh v těle, byl ukřižován a je vzkříšen po pravici Boží a nabízí a dává Záchranu mnohým. On je spravedlností každého Křesťana a skrze něj můžeme přistupovat k Bohu, pokud učiníme pokání a uvěříme evangeliu a spolehneme se plně na Krista. ,,1 Corinthians 1:30–31 (ČSP)
30 Vy však jste z něho v Kristu Ježíši, jenž se nám stal moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením i vykoupením, 31 aby se stalo tak, jak je napsáno: ,Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.‘..

Jak to tak pozoruji, milovat své bližní zde nejspíš znamená poplácat je po zádech na cestě do pekel...

Někteří mají přehnané sebevědomí, myslí, že jen oni četli Bibli a jen oni mají právo ji vykládat. Ač nejsem katolík a hlásím se k odkazu reformace, tak než takoví falešní učitelé mi je zas bližší učení katolické církve. Co se týče Večeře Páně, tak Pán Ježíš řekl: Vezměte, jezte, toto je mé tělo, podobně o kalichu: toto je má krev. V Janovi říká, že nebudeme-li jíst jeho tělo a pít jeho krev, nebudeme mít v sobě život. Kdo jí jeho tělo a pije jeho krev, má život věčný... To jsou slova Krista, pro mě mají větší váhu než úvahy nějakého rozumbrady, co bude tvrdit, že při Večeři Páně jde o symboly. Nakonec i sám Luther věřil, že při Večeři Páně jde o skutečné Kristovo tělo a krev.

Kontakt: Nehlásíte se k odkazu reformace, jinak byste nemohl napsat takový nesmysl. V Janovi 8 Ježíš nemluví o eucharastii, ale o svém ukřižování. Chápete to stejně špatně jako židé a katolíci. On tam říká, že tato slova jsou duch – protože nemluví doslovně, ale obrazně ukazuje na to tělo, které se na kříži zlomilo a tu krev, která se rozlila. Ježíš nepřišel ustanovit eucharastii jako nějaký obětný rituál, ale přišel zemřít na kříži za každého, kdo vloží veškerou důvěru v Něj samotného. Večeře Páně je pak fyzickou reprezentací evangelia, ne další obětí a nemá moc nikoho zachránit. Katolíci ani nevěří, že je může přivést k dokonalosti – udivující je, že stále chodí na přijímání, když stejně tak půjde drtivá většina z nich do očistce, podle jejich učení, což je další nebiblická věc. Nepůjdou do očistce, ale do pekla, protože odmítli Krista a jeho smírčí oběť považovali za nedostatečnou a místo toho spoléhali na církev, která ani nemůže spolehlivě obhájit své učení, protože se vyvíjí stejně jako každá jiná světská organizace. Místo jedné dokonalé oběti a milosti, ke které se přistupuje vírou a 100% vykoupení, které je v Kristu, budují svou vlastní spravedlnost. To ale platí pro každého, kdo nespoléhá na Krista, ale důvěřuje církvím, eucharastiím, svým skutkům, zákonu, duchovním zážítkům. Kristus přišel vykoupit své ovce a Jeho ovce slyší jeho hlas a následují ho a nikdy nezahynou. Pán Ježíš je Zachránce a hlava církve. Nepřišel zakládat nebo obnovovat starozákonní kněžství a ani vytvářet obětní reprezentace jedné oběti, ale přišel zemřít na kříži a byl vzkříšen a vybízí každého, aby činil pokání a věřil evangeliu. Spoléhal na Krista a Jeho vykupitelské dílo.

základem protestantizmu je že když někdo čte písmo, automaticky ho osvítí DS a má na beton přesné výklady bible, tak kdo byl heretik? Luther, nebo Wiclef?..Luther věřil že je to tělo Páně, Wiclef že jde o symbol......

to hlásal ML...takže je jeho učení nesmyslné?

stepb V katolickém pojetí to bylo tak, že určité místo Písma má nějakou interpretaci, pochopení. A tím správným pochopením je to, co učí Církev, což se časem ztotožnilo s osobou papeže. Ten, když učí ex cathedra, tak ve věcech víry je neomylný. Reformátoři přišli s tím, že Písmu může člověk rozumět sám, nepotřebuje vykladače. Ono je obojí. Jak rozumět Písmu, tak od toho tu je církev, čímž nemyslím jen řkc, ale obecně. Protože když někdo bude mít nechuť v něčem Písmo poslouchat, tak je schopen tvrdit, že např. to místo Písma už v dnešní době neplatí. Současně platí, že základní pravdy Písma je člověk schopen chápat sám. A je-li vyučován knězem nebo kazatelem, tak je práv a současně povinen zkoumat, že to, co mu říkají, je podle Písma.Bůh zjeví pravdy Písma jak přímo, tak skrz lidi. Obojí je nutné ještě zkoumat, přímo zjevené jedna to zkoumá člověk sám a potom i třeba dotazem u jiných křesťanů. Učení od druhých lidí porovnává s Písmem i tím, jak vnímá ve svém svědomí.

Reformace neznamenala absolutní popření toho, že tu jsou i lidé, co člověka v Bibli vyučují. Tj. všemu rozumět sám. Spíš se odmítly určité tradice jako odporující Bibli, nahradily se tradicemi jinými. V protestantismu ovšem není nárok, že to co kazatel nebo demoninace učí je absolutní pravda a jinak být nemůže. Na druhou stranu konfese znamenají, že tu je určité vyznání, na kterém se ten směr shodne, bere je za dané. Osobně beru reformaci jako přínos, ale ne vše co se odmítlo z katolicismu špatné bylo. A ne vše nové bylo správné.

Jinak bych poněkud odmítl styl, ať to předvádí Stepb co mluví o hereticích, nebo Renton, co zas lidi, co s ním nesouhlasí, označí za nevěřící, co z nich mluví svět. Pokud někdo upřímným srdcem věří v Ježíše, tak v určitých věcech se s ním můžu v názorech lišit. Nakonec už apoštol Pavel o tom mluví, že se slabým bratrem se nemáme přít o jeho názorech. Samozřejmě musí tu být určitá shoda, věřit, že je vůbec Bůh, že stvořil tenhle svět, že Ježíš přišel v těle na svět, byl počat z panny Marie, po ukřižování vstal z mrtvých atd. Řekněme třeba aspoštolské vyznání víry. Kdo věří v Ježíše, jako Božího Syna, přijal ho jako Spasitele a Pána, věří v něj, tak pro mě takový člověk je křesťan. Já tu nejsem od toho, abych druhé lidi posuzoval. Posoudím maximálně, jestli někdo vůbec má víru, pokud vidím v něčem rozdíly, tak se s dotyčným víc nesdílím. Já chodím do svého sboru, on do katolického kostela, ale tím neříkám, že takový člověk nemá víru v Ježíše. Možná ho miluje víc jak já. Já třeba považuju za velmi dobré, co kážou kněží karmelitáni, např. P. Vojtěch Kodet, i ty knížky co vydávají. Ne ve všem s nima souhlasím, kde to beru, že jde o čistě katolické věci. Ale v řadě věcí mi to přijde obecně křesťanské, správné a obohacující.

Luther měl jiné učení než ŘKC. On nevěřil, že se chleba proměňuje, ale že Kristus jaksi přebývá vedle podstaty chleba. Což není to samé. Říká se tomu Konsubstanciace. Nejde podle mě tedy o duchovní kanibalismus, pokud to dobře chápu. Na internetu je ale spousta článku. Ježíš ale hovoří o památce Páně, která odkazuje na oběť na kříži. Nemusím se ve všem shodnout s Lutherem a ani to nedělám. Luther ale už třeba věři v ospravedlnění skrze pouhou víru a v Boží svrchovanou milost, což je základ evangelia.

Já mám taky jiné učení než řkc, pouze odmítám, že při Večeři Páně jde o pouhé symboly. Když Ježíš mluví o tom, že to je Jeho tělo a krev, tak to beru, jak to říká. Katolická nauka o proměňování je spíš určitou spekulací nebo vznikla logickou úvahou, ale v Bibli není. Stejně tak Lutherova interpretace. Nechávám to být, nemám potřebu to řešit. Luther taky považoval Jakubovu epištolu za slaměnou, což já nepovažuji. Pán Ježíš mluvil dost o skutcích, je zřejmé, že na nich velmi záleží. Jestli někdo někoho svede k hříchu, tak nad tím vyslovil velmi tvrdé soudy. Proto, že tím, že někdo následkem svodu zhřeší hodně ztrácí, může ztratit spásu a věčnost. Někdo bude tvrdit, že stačí ta víra, ale bez skutků je víra mrtvá. Luther třeba odmítal zpověď. Odmítl ji jaksi zcela, přitom v Písmu je, že máme vyznávat hříchy jedni druhým, abychom byli uzdraveni, tj. souvisí to odpuštěním. Nakonec v dosti sborech to funguje, že zpověď tam existuje, místo kněze podobně funguje pastor. Jemu se musí vyznat ne všechny hříchy, ale ty závažné ano. I to má svou logiku, dost lidí by rádo vyznalo hřích někomu hodnému, kdo řekne to se stane a ne někomu, kdo nebude mít jen samý soucit, ale možná i napomenutí.