Šalamounova zkušenost s erotikou - Píseň písní

Šalamoun měl milou, jak všichni víme, jmenovala se Šulamítka. Šulamítka byla krásná a atraktivní, odhalovala své nohy, zdá se že měla na sobě hluboký výstřih, možná i krátkou sukni.

***

„Obrať se, obrať se, Šulamítko, obrať se, obrať se, chceme tě vidět.“ Co na Šulamítce uvidíte? Že tančí táborový tanec!
Jak krásné jsou tvé nohy v opánkách, knížecí dcero! Křivky tvých boků jsou jako náhrdelníky, dílo umělcových rukou.

***
Šalamoun měl s Šulamítkou erotickou zkušenost, tím chci říct, že buď ho vzrušovala, nebo s ní měl milostný poměr jak vyplývá z textu:
„Tvůj pupek je pěkně vykroužená mísa, kéž nechybí v ní vonné víno! Tvé břicho je stoh pšeničný, obrostlý liliemi. Dva prsy tvé jsou jak dva koloušci, dvojčátka gazelí.“
Proč jinak by psal o jejích prsech, že?

Z dalšího textu se víme, že s ní Šalamoun opravdu měl milostný poměr:
„Jak krásná, jak líbezná jsi, lásko, při hrách milostných!
Postavou se podobáš palmě a svými prsy hroznům datlí.
Řekl jsem: Vystoupím na palmu, abych se zmocnil plodů. Tvé prsy ať jsou hrozny révovými, dech tvého chřípí ať jablky voní,“
Takže Šalomoun detailně píše o tom jak se s Šulamítkou pomiloval. Píše o své erotické zkušenosti.

***
Šulamítka také popisuje svou zkušenost:
„Já jsem svého milého, on dychtí jen po mně. Pojď, můj milý, vyjděme na pole, přenocujeme v keřích henny. Časně zrána půjdeme do vinic, pohledíme, zda pučí vinná réva, zda její květ se rozvil, zda rozkvetly granátové stromy. Tam tě zahrnu laskáním.“
Z toho je jasné, že se nejednalo jen o běžnou vycházku. Je jasné, že se spolu muchlovali a užívali si vzájemnou přitažlivost i lásku.

***
Tak, proč to sem píšu. Protože je to v bibli, bylo to tam zařazeno jako bezproblémový text. Jinými slovy zde je obraz toho, že ruku v ruce s mládím a láskou jde i sexuální přitažlivost. Je to schváleno. Není to problém. Předmanželský sex z lásky. Není problém. Oblíbená dívčí kniha. Nezamysleli jste se nad tím proč to je v bibli? Proč to není tabu? Nepíšu tento text, abych jakkoliv pobuřoval, avšak je pravda, že církev je plná puritánů - ačkoliv to vše je schválené, přesto pohlíží na předmanželský sex - z lásky samozřejmě - jako na něco nečistého... Proč tolik tkvíte na předmanželské čistotě? Mě připadají tyto věci jako banální záležitost.
***
Vím o tom, že Ježíš například upozorňuje na hřích Samaritánky v Jan 4:16 ale nijak ji nesoudí. Proč tedy křesťanky kladou tak hrozně velký důraz na tu předmanželskou čistotu? Mě to přijde opravdu jako banalita, maličkost. Chápal bych že si křesťanky nechtějí vzít muže, který už měl před nimi více žen, ale pokud šlo jen o jednu? Nebo jde o rozvedeného, rozvedenou? V čem je problém? Proč dělat z lidí nečisté, vždyť co Bůh očistil, bychom neměli považovat za nečisté!

jestrab 13.5.2017

komentáře: (13)

jestrab 13.5.2017

Text si můžete zformátovat tak, že místo hvězdiček *** si dosadíte odstavec. Zajímá mě, jaké jsou podle vás hranice kontaktu v předmanželském vztahu a jak to vztahujete k tomu výše řečenému - k písni písní. Proč Šalamoun tyto hranice neměl nastavené a přesto je to v bibli uvedené jako „No problem“.

vesmirek 13.5.2017

No není zřejmé, jestli tito dva výše popisovaní při svých hrátkách byli nezávazní milenci, nebo zavázaní manželé, tedy svoji. Na textu nic špatného nevidím, je to taková trošku biblicko-erotická poezie, no a kdyby jim to (těm puritánům a velmi hluboce věřícím) vadilo, z Bible by to zřejmě >vystřihli>, ale nestalo se tak. Ohledně lidského chování, člověk je tvor promiskuitní a platí to u věřících, protože i tam jsou případy rozchodu či rozvodu z mnoha důvodů - a tedy najítí si jiné/ho partnera/-rky.

jestrab 14.5.2017

Manželé asi nebudou odskakovat do keřů henny, aby mohli být spolu. Nemyslíš? Spíš vlezou do stanu, pod plachtu nebo tak něco. Šalamoun byl bohatý, nemusel nikam skákat. Ten příběh mluví o dvou lidech, jejichž štěstí okolí nepřálo. Chápu to tak, že nebyli sezdaní. Já nemluvím o prommiscuitě ve smyslu střídání partnerů, já mluvím o lásce - o milencích. Právě že fráze jako „Já jsem svého milého“ - mi svědčí o tom, že to jsou milenci, nejsou svoji. Když mluvíš o milým, je to někdo koho miluješ, s kým máš vztah, ale ještě nejste sezdaní. Taktéž text: „Kéž bys byl jako můj bratr,“ copak to řekne provdaná žena svému muži? „nikdo by mnou pohrdat nesměl.“ - okolí jimi pohrdalo, protože nebyli svoji. Stěží bude okolí pohrdat pokud krále Šalamouna uvidí se svou ženou... Nakonec: „Uprchni, milý můj, podoben gazele či kolouškovi na balzámových horách.“ - proč by prchal, když jsou svoji? On byl král, nemusel utíkat před nikým, leda by byl za ženou v cizím domě!

jestrab 14.5.2017

Jinde v té knize se píše:
Spím, ale srdce mé bdí. Slyš, milý můj klepe: „Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubice má, má bezúhonná, vždyť mám hlavu plnou rosy, v kadeřích krůpěje noční.“ „Svlékla jsem šaty, mám je zas oblékat? Umyla jsem si nohy, mám si je zašpinit?>
Můj milý prostrčil otvorem ruku a celé mé nitro ze zachvělo před ním. Vstala jsem otevřít milému svému. Z rukou mi kanula myrha, myrha stékala z mých prstů na rukojeť zástrčky. ... To opravdu nezní jako příběh manžela a manželky. Tedy pokud nebydleli každý v jiném domě. To by bylo podivné.

jestrab 14.5.2017

„Ke klisně vozu faraónova jsem tě připodobnil, má přítelkyně.“ Píseň písní 1:8 - definitivní potvrzení že nešlo o manželský vztah. Je to kniha o mileneckém poměru, o touze lásky i chtíče. „Noc co noc hledala jsem na svém lůžku toho, kterého tolik miluji. Hledala jsem ho, a nenalezla.“ Píseň písní 3:1 - mají to tam, mají to v bibli, schválené a přesto to odsuzují jako hřích! Prostě pokrytectví a puritánství nezná mezi křesťanama mezí.

vesmirek 14.5.2017

No fajn, byli svobodní milenci a tedy touto svojí láskou nikomu dalšímu nezahejbali, když nebyli ve svazku - on ženatý nebyl nebo ona nebyla vdaná. Tím se nic nevylučuje, jestli se milovali v keříku, nebo na palouku, třeba měli rádi přírodu, sex není omezen jen na postel. V desateru je zakázáno smilnění, tedy paralelní druhý třebas milenecký, ale intimní vztah. Zde na příkladu Šalamounona a jeho Šulamítky není jasno, zda-li to byl i tento případ. Na jednom odkaze ale čtu citace z Písně písní: ´Když otevřeme Bibli přibližně uprostřed, nacházíme jedinečnou knihu, která je také obrazem svatby. Ženichem je moudrý král Šalomoun a nevěstou je Šulamítka, chudá vesnická dívka, která se zamilovala do krále a král do ní. Vztah mezi mužem a ženou začíná zamilovaností, pokračuje chozením a měl by směřovat ke svatbě. Sňatek spojí v jedno dva lidské životy a to až do smrti. Když jsou muž a žena svoji, vstupují na úplně novou cestu životem.´ ´Knihu je možné vidět jako sérii svatebních písní, které se zpívaly během týdenní svatby Šalomouna a Šulamítky.´ Takže je zřejmé, že se zamilovali, milovali a nakonec i vzali. Milování bylo před svatbou, což je pro mnohé katolíky nepřijatelné. Ale v Bibli to prostě mají černé na bílém...

jestrab 14.5.2017

Alegorických výkladů Písně písní existuje celá řada, je to něco podobného jako Janovo Zjevení. Nejen že není znám autor, ale ani přesný výklad. Židé mají svůj vlastní alegorický výklad: vztah Nejvyššího k Izraeli, křesťané si to zase vykládají jako vztah Ježíše a Církve - mě to přijde ujetý vzhledem k tomu, že je tam jasně popisovaná erotická žádostivost. Ale takhle je to se vším v bibli. Vždycky se najdou lidé, co nebudou brát slova bible doslova, protože jim to dělá problém a tak si to převedou do symbolické roviny a vydedukují si co se jim hodí. Problémem Písně písní je že opravdu nevíme kdo ji napsal, natož přesný výklad. Takto jsem to taky chápal, že je to vztah chudé ženy z vesnice s králem, jenže se tam píše o tom že on pase ovce, což může být alegoricky nebo taky ne. I kdyby se nejednalo o krále Šalamouna o kom se píše v sedmé kapitole, máme jistotu v tom, že je popisovaná tělesná žádostivost a zamilovanost jako jeden celek a že v tom ranná církev nespatřovala problém. I když po kanonizaci se ještě přeli jestli to bylo správné rozhodnutí... Navíc jsem se dále dočetl, že se jedná o předsvatební písně a není známo kdy přesně vznikly. To by sedělo s tím, že židé ani ranná církev nepohlíželi na předmanželské milování jako na něco zlého => když otěhotní, tak si ji vezme. Když neotěhotní, stejně si ji vezme. Dále jsem se dočetl že původ textů je zřejmě pohanský a pochází ze svateb baalova kultu. To by zase znamenalo, že se nejedná o postavu krále Šalamouna, ale jak naznačuje první verš v první kapitole, pouze o jeho oblíbenou předsvatební píseň.

jestrab 14.5.2017

U těch dnešních nevěřících je spíše ten problém že jsou nezodpovědní a nechtějí se vázat. Nechtějí si vzít ženu se kterou mají dítě a někteří si ani nepřipouštějí, že by to dítě bylo jejich... Ale ženy si za to taky mohou do značné míry samy protože když střídají kluky jak ponožky protože nejsou spokojeni s tím co mají, to tak pak se jim to vrací. Celá společnost je taková že se nechce vázat. Heslem dnešní doby je buď samostatný, buď samostatná... To k nevázání přímo vybízí. Lidé chtějí volnost a svobodu, ale přitom tím myslí něco jiného než jen opak otroctví, cenzury či diktatury. Myslí tím mít více prostoru pro sebe, větší pohodlí, větší jistotu do budoucna - najivní -, větší seberealizaci ... zkrátka moci si dělat co chci... Tedy pokud se bavíme o západní kultuře, protože na východ od Evropy je to zase jiné, i když i tam je znát západní vliv.

vesmirek 14.5.2017

No je to zvláštní, podle wikipedie izraelský král Šalamoun měl mít čtyři děti - Rechabeám, Menelik I., Taphath, Basemath a dvě ženy, Naamah /Pharaoh's daughter - dcera egyptského faraona/, Makeda /tzv. královna ze Sáby/, ale chudá Šulamitka ve výčtu chybí - takže je možné, že to byla opravdu jen bokovka a milenka, kterou si nikdy nevzal, ale měl s ní milostný poměr ve stavu ženatém nebo rozvedeném.

jestrab 14.5.2017

Nebo to prostě nebyl král Šalomoun.

vesmirek 14.5.2017

Může to být výplod fantazie, jako mnoho věcí v poezii i v Bibli. Jen blázen totiž může bezmezně věřit úplně všemu, co se tam píše.

jestrab 16.5.2017

Ještě poznámka k oné ženě. Nevíme jestli se jednalo o pannu nebo o vdovu. Nevím jaké je židovské právo, kdo dědí dům. Ale připadá mi to, že měla být panna a bydlet s domě s rodiči, resp. v domě svého otce. Nicméně je podivné, že by mu jen tak otevřela dveře, kdyby bydlela s rodiči, to by se rodiče vzbudili a měli by pak být součástí příběhu. Další možnost je, že se jednalo o prostitutku nebo ženu, která bydlela sama, což se nevylučuje. Ovšem pak by nemuseli chodit ven do křoví. Prostitutka si dokáže zajistit živobytí sama, ale v Izraeli to nebylo takto obvyklé, ženy nebydleli sami, ale u rodičů nebo u příbuzného. Takže si spíš myslím, že původ je nežidovský, dotyčná bydlela sama. Něco podobného jako se ženou jménem Racham Jozue 2:1

jestrab 16.5.2017

Rachab

Uložit