kdo z vás má nějaké dobré zkušenosti z církve?

Když tady čtu příspěvky, tak je dost lidí otrávených z církve, zajímalo by mě,jestli taky někdo může říct něco jiného.Já jsem musela najít,kde mi to sedí.Ale nikde to přece nemůže být ideální,jsme jen lidi..Já mám zkušenosti dobré i z těch církví,kde jsem nezůstala.A rozhodně nemusím to, když někdo někoho sešněrovává do nějaké církevní šablony.A nechci říct, že jsem taky neprožila a nemusela řešit věci nepříjemné.Ale nechci se neumět ozvat když mi něco vadí.Vždyť nemáme jen mlčet..

mdo tabitha 16.12.2009

komentáře: (19)


agape10 22.12.2009

Ahoj Tabitho ,já za celí svůj život navštěvovala jen svůj sbor na který nedám dopustit určitě to je práce pastora ,ale taky lidí ,na tom jak vážně berou svou víru.
Kdo chce dělat Bohu čest bude se podle toho chovat ,ať je v jakémkoliv vztahu s církví.Jen lidé ,kteří církev vedou by si občas mohli připomenout komu slouží a proč.

handvo 28.12.2009

Ahoj Tabitho, také já mám svůj domovský sbor, ve kterém jsem již velkou řádků let. Prožila jsem v něm mnoho krásných chvil, ale také smutné věci, které se museli řešit a při kterých se i plakalo. Ale přesto vše, jsem Pánu Bohu vděčna za vše, co jsem směla a smím, přijímat v obecenství a ve ztišení nad Jeho slovem. Jsem za naši sborovou rodinu vděčna a modlím se, aby láska Kristova v nás přebývala a nás pojila. Ve svém životě jsem směla ale také prožít a s vděčnosti přijmout, že nezáleží na tom jakou denominaci navštěvujeme, ale, že Ti kdo Pána milují si smějí společně rozumět, společně se modlit a společně Pána chválit. Máš ale pravdu v tom, že není dobré jen mlčet a kývat, ale rozmlouvat o tom, co se nám nelíbí, co by se mohlo zlepšit, jak upevnit své vztahy...Ale vždy je třeba k tomu přistupovat s modlitbou a i pokorou. Tak, abychom druhého nezranili, aby to nevedlo k nějakým pomluvám a klepům. Mít Boží moudrost a vedení.

franta1234 21.2.2010

Souhlasím.Církev je společenství hříšných a nedokonalých lidí kteří směřují k dokonalosti.A jako takovou je třeba ji brát.Naštěstí církve nejsou zřízeny jen pro lidi ale v první řadě k tomu aby sloužily k oslavě našeho Pána.

depayns 16.3.2010

Nikdy jsem nebyl členem žádné specifické sekty (církve) - pro mě jsou bratry a sestrami všichni lidé bez rozdílu rasy, náboženství atd.
Potřebu se obklopovat lidmi stejného nebo podobného smýšlení mají jen slabí jedinci kteří ve své víře nejsou pevní.
Kdo věří pevně nepotřebuje se nechat o tom ujišťovat jinými lidmi ani nepotřebuje o správnosti své víry ujišťovat druhé - prostě je obyvatelem planety Země a snaží se žít podle toho co uznává za správné.

tabitha 20.3.2010

De Payns:Takže ty vytvořils dogma -hlásáš, že jen slabí jedinci mají potřebu být v církvi.To nemůžeš myslet vážně, na jedné straně hlásáš free přístup a na straně druhý kritizuješ svobodu lidí chodit do církve.Proč má být tvá cesta jedině správná a ti ostatní co jdou jinou mají být podle Tebe slabší než ty?To Ti připadá normální a správný?Fakt nechápu..

dag 1.4.2010

No, podle Bible se mají věřící sdružovat a věnovat se i sborovému životu - tento církevní život můžeme vidět i ve Skutcích a epištolách. A ano, jak zde uvedl dePayns, smyslem takové církve je i to, aby ujišťovala své členy o víře. Myslím, že bez církevní opory by velká část lidí velkou část svého života spíš kolísala a žila v různých krizích ohledně Boha, zatímco takto se sláva Boží ve sboru projevuje. Učedníky Boží můžeme poznat podle toho, že mají mezi sebou lásku - a já musím přiznat, že členové mého sboru ji mezi sebou mají a jsem jim moc vděčný, že byli (a stále jsou) ochotni mne mezi sebe přijmout. Slabý člověk určitě nezvládne být mimo církev a zůstat věřící, v tom má dePayns pravdu, ale opačně to určitě neplatí, i v církvi jsou jedinci, kteří mohou být svým bližním oporou díky tomu, že oni sami jsou zdrojem pevné víry.
A s autorkou článku souhlasím v tom, že když se nám něco nelíbí, měli bychom se v rámci dobrých zvyklostí ozvat a situaci řešit, aby se z našich sborů nestávaly pouze spolky zapšklých důchodců, kteří si závidí první poslední a sbor žil jen vzájemnými klevetami a žabomyšími válkami... To učitě není nutné. Ale k tomu je občas asi potřeba také nějaké >revoluce>, události, která sbor a atmosféru v něm promyje.

radim 8.4.2010

Ujišťovat se o víře můžeš klidně i mimo institucionální církev. Stačí k tomu společenství dvou křesťanů. Možná se budeš divit, ale krize jsem měl spíše během života v církvi/instituci, než bez ní. Osobně si myslím, že trocha samostatnosti nikoho nezabije, jen to může prospět víře. Protože víra stavěná na náboženské definici - >chodím do kostela, modlím se, čtu bibli, chodím na konference, vedu skupinky> to není definice víry, ale náboženství. Pro mě církev není nic jiného než skleník, krabice, čtyři zdi, které mají chránit a izolovat od okolního světa a od okolní reality. Slávu můžete nalézt, tím že si budete navzájem blahořečit, nebo tím, že si budete tančit a zpívat sami pro sebe, ale stále je to sláva, která zůstává zamčena mezi čtyřmi stěnama. To není víra, ale náboženství.

dag 1.5.2010

Radime, s tím, že společenství dvou křesťanů je v mnohém lepší než veliký kolektiv, souhlasím - v době krize mi rozhodně více pomůže křesťanský přítel, někdo starší... ale je velmi málo pravděpodobné, že by mi pomohlo nedělní kázání, zejména pokud je vedeno v moderním duchu >hlavně nikoho neurazit>. A tito přátelé se dobře v církvi hledají, myslím, že náš sbor velmi prospívá i mezilidským vztahům a tím pomáhá budovat společenství ve víře. Ve velkých sborech by se asi neznámý člověk ocitl úplně mimo dosah jakéhokoli spoluvěrce... Pokud je člověk věřící, protože chodí do kostela, potom se jedná o farizejství, ale z tvrzení některých jedinců zde, mimo jiné i Tebe, vyplývá, že kvůli tomu možnému farizejství odsuzujete všechny znatelné projevy víry. Jenže u křesťana má být zjevné, že je křesťan, není to jen záležitost toho, co se odehrává v jeho hlavě a čemu se věnuje doma. To je sekulární představa, že pro svět křesťany nebudeme, vy to tady táhnete ještě dále, že nebudeme křesťany ani pro spoluvěrce. Prostě osobní záležitost, že. Četba Bible člověku v jeho duchovním růstu velmi pomáhá, i když někdy ho text vůbec neoslovuje (buď ten text naší době nemá mnoho co říci - i to je možné, doby, kdy se aktuálnost jednotlivých pasáží dostává do popředí, se střídají - nebo člověk není správně naladěn a potom mu to taky moc nedá). Ale jinak je četba Písma velkým darem, kdy Bůh komunikuje s člověkem a kdy člověk pokračuje ve svém růstu. Modlitba - u té se mi často nepodaří dosáhnout kýžené kvality, její kvalita odráží často kvalitu víry. Církev jako krabice mohla těžko sloužit v době, kdy byl vliv církve největší a kdy její záběr (co do počtu členů, a to i aktivních) byl obecný. V dnešní době a v našich podmínkách jsou církve spíš útočištěm, které si neponechávají skoro žádný vliv. Ovlivňování se dočká člověk spíše od >fanatických> spoluvěřících než z oficiálních pozic, tam je patrné váhání, které je silnější než víra - co se třeba dá při pohledu zvenčí říci na takové lidi jako jsou kardinál Vlk nebo Tomáš Halík? Okolní realita je bohužel zamořena mravním relativismem, neznabožstvím (občas zastíraném jako >něcismus>), proti tomu tvoří církev oporu - věřící jsou si navzájem oporou ve světě, který je proti nim zaměřen. Církev má být oporou, ne modlou, jak to od některých křesťanů známe. Ale pořád má své místo, bez ohledu na to, že pro někoho se může stát modlou - stejně tak se mohou modlou stát i jiné dobré věci.

radim 1.3.2012

Dagu, dlouho jsem tu nebyl, tak pokud si teď budu v něčem protiřečit, tak mě omluvte. Problém je v tom, že si nepamatuju co jsem řekl a číst to zpět se mi moc nechce. Říkáte, že >vy to tady táhnete ještě dále, že nebudeme křesťany ani pro spoluvěrce.>.... Ale snad jsem neřekl >nemodlete se, nečtěte bibli, nezpívejte chvalozpěvy, protože to je náboženství.> Řekl jsem >Protože víra stavěná na náboženské definici - >chodím do kostela, modlím se, čtu bibli, chodím na konference, vedu skupinky> to není definice víry, ale náboženství.> Ano, je to náboženský projev víry, ne farizejství. Farizejství je něco jiného, to je když člověk vyznává něco, co ve svém životě opravdově nežije, neřídí se tím, jen to tak dělá navenek. Nemluvím teď o příležitostných selháních... Prostě náboženství má svoje rysy, kterými je typické. Víra je spíš skrytá záležitost, která ale ovlivňuje to jak jednáme. Je to jen moje momentální úvaha. Podle bible zdá se, že Ježíš vyznával více víru a s tím spojený život, než náboženství. To je jen můj osobní pocit. Jeho vztah s Otcem byl taky velice osobní, čímž se maže náboženství a mění se to na Vztah.

anetka 17.10.2013

Nedávno jsem získala nový názor, že klasická nedělní církev není až tak důležitá v životě křesťana. Stačí se jen podívat kolik křesťanů je vyloženě nedělních. Já teď zrovna církev měním.. Nejde o učení, ale prostě o to, že jsem se jinde začala cítit lépe. Po dlouhé době jsem si při bohoslužbě říkala: ať to nekončí.... :)

amper01 18.10.2013

Konkrétní sbor utvářejí VŠICHNI LIDÉ v něm, nejen pastor/kazatel. Nedávno jsem zavítal do sboru, kde se pastor zeptal: kolik z Vás se modlí za pastora, starší, sbor? Zvedly se asi tři ruce... Pak ale nemůžeme čekat, že vše bude OK! To MY jsme zodpovědní za svůj sbor. Na NÁS je, jak si ho budeme utvářet jak aktivně fyzicky, tak modlitebně. Do sboru chodíme PRO DRUHÉ, nikoli pro sebe... V mém okolí je vícero sborů. A mám zkušenost, že některé, ač mají stejnou hlavičku/název jsou nebe a dudy. Je to o lidech v konkrétním sboru. Takže - najdi si svůj sbor a začni budovat. Aktivně se zapojovat do pomoci jiným, do dění a hlavně se NEZAPOMÍNEJ MODLIT za moudrost a ochranu vedoucích...

anetka 31.10.2013

Mám stejný názor jako ty.. jen bych to tu musela moc důvěrně rozebírat, aby šel pochopit konkrétně můj případ teď.. Ale jinak souhlasím, je to jako se modlit, ať Bůh vyšle dělníky na svou žen a u toho říkat: >Pošli je..> Ale my jsme ti kdo mají jít, kdo jsou posláni.. Takže: Koho pošlu, kdo nám půjde? - Pošli mě!

milan__ 2.11.2013

Amper01 tu píše, že se všichni mají modlit za pastora, starší, sbor. Ano, tak to bývá. Za pastora se modlí celý sbor, kdežto pastor se za všechny jednotlivě nemá kapacitu modlit. Sice to chápu, ale dělá to dojem, že tu pak je sbor pro pastora spíše než pastor pro sbor. Pastor by měl být ten kdo slouží a ne ten, kdo je středem služby.
Za další, pastor a nebo pastor a starší rozhodnout o všem. Tak jakápak zodpovědnost všech. Rozhoduje jeden člověk nebo úzká skupina lidí. Buď pak budu akceptovat, co oni rozhodnout a ve sboru zůstanu. Moje jediná možnost k rozhodování je sbor opustit a jít jinam, kde rozhoduje někdo jiný případně jiná úzká skupina lidí.
Rada začni budovat. Ono to je spíš tak, podřiď se autoritám a začni plnit, co ti oni uloží. Pastor nebo starší vše řídí, dobrý člen je aktivní, tj. zapojí se do služby, kde mu oni vše nalajnují, jak si to představují. Je přece vede Bůh. V jiném sboru zas Bůh vede pastora či starší jinak ...
Bible zná autoritu starších. Ale taky zná bohoslužby, kde slouží všichni, dle darů od Ducha. Spíš spontánní projevy ducha, v té kapitole se kupodivu o starších nemluví. A vůbec se těžko hledá, že má sbor vést jeden člověk. Spíš tu mám dojem, že zčásti tu slouží skupina lidí, starší a další, co kážou a vyučují. Pak tu jsou i další projevy Ducha, kde slouží všichni a není to předem připravené a schválené (a poupravené, jak si to vedení představuje).
Někde to funguje tak, že nerozhoduje ani ten pastor. Ten dostává pokyny od vedení denominace, vůči nim je výrazně podřízený, jimi odvolatelný. V čele denominace stojí jeden, dva či několik málo lidí.
Nejsem příznivek katolíků, ale ve skutečnosti je papež daleko víc vázán. Nemůže si dělat co chce, je vázán tradicí, pravidly i podřízenými duchovními. Nakonec tu byly i odvolaní papeži. V evangelikálním křesťanství tu mnohdy pastor či představený denominace rozhoduje daleko víc než papež. Na rozdíl od papeže má kapacitu vymýšlet pravidla pro kdejaký detail a osobně to kontroluje. Papež taky nemá moc šanci inrikovat mezi prostými věřícími, pastoři tu kapacitu mají. Jako křesťan bych rád poslouchal hlavně Bibli, své svědomí, vedení Ducha. Pak i rady druhých křesťanů. Respektovat pravidla, co vymysleli a zavedli lidi? Případně respektovat závazné výklady Písma? Ano, ale rád bych respektoval něco, co je univerzálně platné. Tj uznávají to sbory po celém světě, není to vázané na jednu denominaci. Ne pravidla, které vymyslí jeden pastor, aby nad svými ovečkami mohl lépe vládnout. Nakonec v té Bibli se mluví o tom, že starší jako páani fungovat nemají. Má zkušenost je opačná, pastor mnohdy funguje jako pán, který vše rozhoduje, má pravdu. A když nemá, tak je lepší se mýlit s ním než mít pravdu a nebýt s ním v jednotě. Omyl se přeci odpustí, nejednota nikoli.

pokus 3.11.2013

No, co si tak pročítám příspěvky, tak tu téměř nikdo nemá ponětí o tom, co je dle Bible skutečně rozuměno pod pojem církev. Co je všeobecně chápáno a přijímáno v křesťanstvu pod pojmem církev, je zcela v rozporu s tím, co je zapsáno v Bibli. Vytvoření denominací je v přímém rozporu se zjevením zapsaným v Bibli o Církvi! Jelikož vytvoření denominací neodpovídá Biblickému ideálu, tudíž většina Křesťanů nemůže mít dobré zkušenosti s tzv. uvz církvemi uvz, které ve skutečnosti nejsou dle Bible církvemi, ale sektami, neboť chodí do lidské organizace, namísto do Domu Božího, v němž je přítomen Duch Boží a jehož Hlavou, stejně jako té jedné Církve, je Kristus, a jímž je každé shromáždění v Kristu spasených lidí, kteří se scházejí ve vědomí té jedné Církve, vytvořené výhradně Bohem, a jejichž středem kolem něhož jsou shromážděni je výhradně Kristus a nikdo či něco jiného! Tedy je to shromáždění v Kristu spasených lidí, kde nevládne papež, pastoři či kazatelé, ale výhradně jen oslavená Hlava, Kristus!

pokus 3.11.2013

Ahoj Jestřábe, je mi jedno co ty považuješ za věrohodný spis. Každého v Kristu spaseného jedince, by mělo zajímat, že z dochovaných historických spisů prvotní Křesťané již v roce 140 považovali tento spis za dílo apoštola Jana ZVR A.J. Pala, Tajemství Bible str. 176! Kritériem pro rozhodování o pravosti daného spisu mezi prvotními Křesťany bylo to, zda jejich autorem byl apoštol nebo jeho učedník, jejich zvěst se musela opírat o svědectví očitých svědků, spisy nesměly být v rozporu se Starým Zákonem, musely se shodovat s učením Pána Ježíše a apoštolů, musely přinášet ovoce v životech věřících i církve ZVR tedy samostatné místní církve = sboru v žádném případě to nebylo něco v dnešním smyslu denominace ZVR, musely být široce akceptovány ze strany místních církvích ZVR jednotlivých místních sborů ZVR na celém světě. Interesantním fenoménem je to, že většina knih, které tvoří kánon Nového zákona, se těšila již v prvních dvou stoletích jednomyslnému přijetí u rozdělených církvích, rozesetých od Velké Británie po Mezopotámii a od Egypta po Makedonii, což je bezprecedentní skutečnost. Tolik z knihy A.J Pally Tajemství Bible str. 176-177. Autor tedy není neznám. Je jím apoštol = vyslanec Krista Jan! Jinak nechápu proč zde píše v kontextu s mou reakcí o jedné knize Bible a to o knize Zjevení, jejímž autorem je apoštol Jan? Já v žádném případě neměl na mysli pouze knihu Zjevení, když jsem psal, že vytvoření denominací je v přímém rozporu se zjevením, tedy učením, zapsaným v Bibli!!! Kompletně z novozákonních spisů plyne jasně a zřetelně, že denominace není církví z Biblického hlediska, ale pouhým lidským výtvorem. Pod pojmem církev je vždy myšlen buď jeden samostatný sbor = místní církev, nebo kompletní společenství lidí vyvolaných evangeliem ke Kristu, tedy Církev = Tělo Kristovo, jíž má být každá církev = sbor zde Zemi odleskem.Viz můj spisek zde na http://uloz.to/x1pUncYt/cirkev2-pdf . Já nevidím žádný rozpor v Bibli jak zde píšeš! Jak by mohlo být v rozporu dokonalé Boží Slovo, jehož autorem je dokonalý Bůh? Jak si může Bůh protiřečit? Rozpor je v tom, že denominační organizace, které jsou jen lidmi vytvořené organizace a nic jiného, jsou přímo proti zvěsti = učení Bible ohledně Církve a tedy jsou v rozporu ohledně shromažďování v Kristu spasených jedinců!!! Rozpor tedy není v Bibli, ale vytvoření denominací je v přímém rozporu s učením zapsaným v Bibli! Boží Slovo není a nikdy nebude v rozporu! Některé věci v Bibli se lidem možná jeví rozporuplné, protože jim ještě nerozumí, nebylo jim dáno jak co bylo myšleno. Je to v lidské nedokonalosti, a ne v Boží dokonalosti, že tomu někdo nerozumí, co je na kterém místě Bible myšleno!

pokus 3.11.2013

Jinak se omlouvám, neboť někde ve větách jsou překlepy či je někde dokonce vynecháno slovo, např. v předposlední větě chybí slovo UVZ poznat UVZ UVZ ...nebylo jim dáno poznat, jak co....UVZ. Psal jsem moc rychle.

Uložit