Křest dětí

Je křest dětí (nemluvňat) biblická záležitost? Najdeme to někde v Písmu?

faghira 29.9.2015

komentáře: (30)

amper01 15.10.2015

Marek 16:16  Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen. Ve všech dostupných překladech jsem našel tuto větu takto seskládanou. Ze všech je zcela jasné pořadí - uvěřit, pak se pokřtít. Pakliže může dítě před křtem uvěřit, pak proč ne? A Petr k tomu říká: 1 Petrův 3:21  Naplněním tohoto předobrazu je křest, který nám teď přináší záchranu - nejde o omytí tělesné špíny, ale o závazek dobrého svědomí před Bohem. Pakliže se může takové dítě zavázat před Bohem dobrým svědomím, pak ať je klidně pokřtěno.

Davy52 15.2.2016

Na křest nemluvňat v Bibli nenarazíme...

stepb 15.2.2016

v bibli je že byly křtěné i celé rodiny a není napsáno že ty rodiny byly bezdětné, takže víme jen to že s jistotou nevíme nic........Paralela se SZ- nemluvňata chlapci byli jaksi automaticky obřezáni tj. zasvěceni Hospodinu, nikdo jim nedal šanci na rozmyšlení, nebo dospělost až by sami se rozhodli a Hospodin to nařídil zrovna takhle...

stepb 15.2.2016

Aby se to nějak zbytečně nerozjelo, křtěte se, nebo překřtěte se jak uznáte za vhodné, nemám nic ani proti jedné formě.

Petronivs 23.3.2016

V Písmu to není. Původně byly případy, kdy se křtilo ve věku, kdy Židé dělali dětem obřízku. Když na to byl dotázán sv. Cyprián, rezolutně se postavil proti tomu a tenkrát se závazně rozhodlo, že děti musí být pokřtěné co nejdříve po narození. Svátostí křtu se totiž z duše smývá dědičný hřích a o to jde. Protože nic nečistého do nebe nepřijde, tak pokud dítě zemře, jde do lymbu (nebo také předpeklí). Nepatří na Boha, ale touto skutečností nikterak netrpí, protože nemá hříchy osobní. Pokud by je mělo, pak by za ně pykalo. Proto jsou např. i různé knihy, pro případ, že umírá těhotná žena a její dítě nepřežije, tak jak jí má okamžitě (po smrti) kněz rozříznout, aby dítě ještě stihl pokřtít. Je to prý docela řezničina, která je ale nutná, protože je pro spásu duše.

Badenka 1.6.2016

Křest dětí není biblický. Malé děti jsou posvěceny skrze své věřící rodiče. Křest má být vědomé rozhodnutí dospělého člověka, malá miminka se rozhodovat ještě neumí. Ono je to i logické, když budu např. pokřtěna jako dítě a pak v dospělosti se rozhodnu jít cestou ateismu, znamená to, že mě můj křest z dětství spasí? Asi ne... A také co by to bylo za milujícího Boha, kdyby navždy odloučil malé dítě od svých věřících rodičů jen pro to, že ho nestihly pokřtít??

stepb 2.6.2016

Nikdy jsem takovou hovadinu s řezáním neslyšel, že by na něco takového v dnešní době někdo vůbec pomyslel, kněz není patolog, co to čtete za neoficiální nesmysly pane kolego....

jestrab 10.6.2016

Je tolik věcí, které dělaj církve a přitom nejsou biblické. Ale v jakém smyslu? Bible má přece dvě části, jedna Starý Zákon - ten byl dán židovskému lidu, druhá část - Nová smlouva ta byla vlastně také dána původně židovskému ale potom všem. Podle mě mezi těmi věcmi je třeba dělat velký rozdíl. SZ je pro věřící obrácené z pohanů něco jako učebnice historie židovského národa, NZ je pro ně ale něčím úplně jiným, něčím osobním. Nelze tyto věci míchat dohromady, ale křesťané to dělají pořád. A tak je třeba pořád připomínat, že pokud chce někdo dodržovat Zákon tak ho musí dodržovat celý. Jenže oni neposlouchají a stále cpou ty starozákonní požadavky a židovské učení křesťanům z pohanů. A tak je to tak, že každý takový křesťanský vůdce si z toho SZ vlastně vezme co se mu hodí a pak to chce protlačit ostatním věřícím. Ale tak to být nemá. Buď by měl přestoupit na judaismus anebo na křesťanství. Nemůže být poloviční neobřezaný žid a zároveň křesťan, protože nic takového neexistuje. Buď vyznáváš judaismus nebo ho nevyznáváš, nebo vyznáváš judaismus naplno a zároveň najdeš Mesiáše v Ježíši. Takže dneska je plno sekt co si z bible berou jen co se jim hodí a to od katolické církve až po pravoslavnou. Ježíš nikdy neřekl, že Petr má vést ostatní, ale řekl že učedníci mají šířit jeho učení dál. Ale tak je to se vším co dělala katolická církev, ta si vytvořila svoje vlastní náboženství jen aby měla lidi pod kontrolou. Paradox je že to co z katolické a dalších církví vzniklo nepřipomíná to co bylo na počátku ani náhodou. Ježíš přece vyučoval pod otevřeným nebem a chodil od domu k domu. Dnešní církve hromadí majetek a jsou fixovány na jedno místo určité místo nebo několik míst ale nejsou v pohybu.

Alina 15.6.2016

Milá Jestrab. A nehovorí Ti nič čo povedal Pán Ježiš, Neprišiel som zákon zrušiť ale ho naplniť. tz, V ňom je všetko. Aj starý aj nový zákon.A ďalej zhrnul všetkých 10 toro prikázaní do 2./ povedal Miluj Boha svojho celým srdcom silou , a dušou,, A svojho blížneho ako seba samého . Odporúčam pre lepšie pochopenie navštevovať Duchovné cvičenia. Tak sa človeku dostane vysvetlenia a je tam aj modlitba vzývania Ducha svätého aby človek lepšie pochopil to čo nám Boh cez sv Písmo hovorí. A aby si každý nevykladal sv. písmo ako on chce .Prednášajú účení kňazi ktorí toto všetko študovali. A Tí netlačia nikomu to čo oni chcú ale učia tak ako má byť učenie Kresťanskej viery.Odporúčam v dobrom absolvovať DC a taktiež dávajú dobrý výklad v Televizi Noe a Televize LUX.

jestrab 16.6.2016

Alina: Pak je to v rozporu s tím Pavlovým tvrzením. Každopádně bible je směs všech možných knih a názorů, takže není dobré to takle míchat a je jasné že si budou jednotlivé výroky protiřečit. Vše je třeba stáhnout na konkrétní situaci. Ježíš přece zákon naplnil tím, že nechal sám sebe ukřižovat, aby se naplnilo proroctví. A pro ty kdo chtějí dodržovat Zákon znovu připomínám, že ho musí dodržovat celý. Tak nějak to pravil Pavel. Proč by měl člověk navštěvovat nějaké duchovní cvičení aby mu to někdo vysvětlil, to nemáš vlastní rozum že si to musíš nechat vysvětlovat od druhých? Podle mě je to jasné. Fakta jsou že bible obsahuje mnoho nesourodých spisů, každý spis byl určený někomu jinému. Nelze zkloupit vše dohromady jak kdyby to pocházelo od jedné osoby psané všem určené najednou. Je to spíš - vyber si co chceš podle toho co z toho bude na tebe pasovat dle situace ve které se zrovna ocitneš. Prepáč ale evangelia byly určeny všem, dopisy nikoliv, ty byly určeny konkrétním lidem. Když tedy evangelia ve formě útržků a krátkých zpráv byly určeny všem, aby si je každý obyčejný a teologicky nevzdělaný člověk mohl přečíst a mohl je pochopit proč chodit na duchovní cvičení? Vždyť ani v té době nic takového neexistovalo - v době Ježíšově, v době učedníků. Přikázání miluj Bližního svého je sice pěkné a takové humanistické, ale jsme jenom lidé se svými slabostmi a toto málokdo je ochoten definitivně plnit. Můžeme s jistotou říct, že Pavel a jiní kteří byli pronásledováni toto přikázání plnili, ale dnes žijeme v jiných podmínkách. Je mnoho slov které nedokážeme plnil například že se máme vzdát veškerého svého majetku, všechno opustit a jít za ním. Láska k bližnímu je sice pěkný pojem, ale realita je trochu jinde. Opakovaně se ke svým hříchům vracíme, protože člověk nemůže změnit sám sebe. Tzn. že opakovaně selhává - znamená to že je opakovaně pokrytec? Nikdo není dokonalý a Pavel říká že jedině skrze víru a odpuštění z tohoto marného cyklu vede cesta ven.

stepb 16.6.2016

Jestřábe aspoň elementární slušnost ke starší kolegyni bys mohl mít.....Třeba nejdřív v bibli najdi přesný návod že si můžeš sám sobě vyložit libovolně bibli,( když do vynálezu knihtisku jí ani všichni neměli např. x lidí bylo totálně negramotných a skutečně učili jen kněží).... Pak třeba v bibli je, že biskup nechť je pevný ve správném učení a usvědčuje odpůrce...takže něco o tom že autorita církve má usvědčovat v bibli je takže kolegyně to napsala ve shodě s biblí...A radí ti dobře, zkus něco co neuznáváš a testuj co by to z tebou udělalo.....třeba já se obrátil k Ježíši po prvních pátcích, i když by to některé denominace vůbec nemohli uznat protože to je v rozporu z jejich učením.......Nebo obraz božího milosrdenství...nebo schválně si zkus zajet na nějaké Mariánské poutní místo, třeba do Lurd tam leží ta vizionářka a její tělo se nerozpadá, třeba by to s tebou něco udělalo...Když jdeš na všechno rozumem tak někdy se zkus hecnout a zkus třeba experiment............vtipné je že pojetí jen milostí boží je možno se obrátit je právě dost katolické a dost třeba okolo zjevení božího milosrdenství, tam se řeší to opakované selhávání

jestrab 17.6.2016

stepb: nevím o co ti jde. Na Alinu jsem neklikal takže nevím jak vypadá ani kolik ji je. Za druhé, jsem na ni nijak neútočil takže nevím proti čemu se obořuješ. To co píšeš je absurdní. V době kdy vznikaly novozákonní texty (určené křesťanům) nic jako bible neexistovalo. Jak bych tedy mohl najít zmínku o - uvozovky - bibli - konec uvozovek? Dneska lidi nejsou negramotní a přístup k bibli má u nás každý. Já bych rád připomenul, že církev byla rozhádaná už od samého počátku. Známý je především konflikt Pavla s Barnabášem. Pokud si vzpomínám správně, neshodli se na tom jestli jít k pohanům nebo židům a tak každý šel svou vlastní cestou. To svědčí za vše. Rozkol v církvích pokračuje až dodnes. Měl se prý konat celosvětový sjezd církví dohodnutý mnoho desetiletí předem a teď jakási církev jejíž jméno si už nepamatuji se ohradila a nechce se sjezdu účastnit takže na tom je vidět ona církevní jednota v názorech. Tyhle výlety za duchovními dobrodružstvími nejsou pro mě, nejsem na daleké cestování. Zázraky nepotřebuju a nehledám je. Je však pochopitelné, že církev vždy bude mít kazatele, kteří se budou snažit vykládat písmo aby obhájili určité dogma. Ještě jednou se vrátím k tvé větě - biskup nechť je pevný ve správném učení a usvědčuje odpůrce... - problém je však v tom že to uvozovky - správné učení - je definováno jeho vlastním subjektivním názorem - subjektivní zkušeností a subjektivním přístupem. Proto se církve nemohou shodnout na jednom správném a definitivním výkladu bible. Už se opakuji, ale církev byla rozhádaná od samého začátku a to je ten problém.

filos12 17.6.2016

jestrab - chci reagovat jen na tvou argumentaci ohledně sporu mezi Pavlem a Barnabášem. Nemůžeš toto místo jen tak vzít, abys jím vzápětí argumentoval proti církvi, coby rozhádané od počátku. O co tam šlo: - Sk 15,36-41: - Po nějaké době řekl Pavel Barnabášovi: Navštivme opět naše bratry ve všech městech, kde jsme kázali slovo Páně, a podívejme se, jak se jim daří. Barnabáš chtěl s sebou vzít také Jana Marka. Pavel však nepokládal za správné vzít ho s sebou, poněvadž je opustil v Pamfylii a v práci s nimi nepokračoval. Vznikla z toho taková neshoda, že se spolu rozešli. - Je nutné mít jasno v tom, JAKÉHO DRUHU ty které spory jsou. Může to být např. moje pýcha, závist, touha po majetku, moci a prosazení se? Ano, tohle jsou jistě důvody, proti kterým se Písmo staví - jak čteme např. ve Sk.5:1-10 o Ananiášovi. Jsou ale rozpory i jiného druhu, a to, kdy máme prostě jiný pohled na to, co a jak by se mělo dělat. To je případ sporu mezi Pavlem a Barnabášem. TAM NEŠLO O SOBECKÉ PROSAZOVÁNÍ se, ale jen o jiný pohled na práci Jana Marka. Barnabáš byl zřejmě shovívavější nežli Pavel a byl ochoten to s ním ještě jednou zkusit. Později SAMOTNÝ PAVEL PÍŠE, že Jan MAREK BYL UŽITEČNÝM SLUŽEBNÍKEM KRISTOVÝM - 2. Tm. 4,11 -. Takže Barnabáš měl pravdu, když chtěl Jana Marka vzít s sebou. On mu věřil a byl ochoten snést chyby začátečníka. Věděl, že žádný učený s nebe nespadl. Ale i Pavel měl pravdu, když s sebou Jana Marka brát nechtěl. Byl prudší povahy a bál se, že Jan Marek neunese těžkosti práce, do které se právě chystal. Pavel nepotřeboval spolupracovníka, kterého by musel neustále povzbuzovat, potřeboval oporu a pomoc, a tu v Janu Markovi neviděl. Pravda, jejich rozchod nebyl zrovna nejdůstojněji, ale zdá se, že svůj spor vyřešili tak, jak v té chvíli mohli. Bůh po nás nechce nic nadlidského, hlavně ale nechce přetvářku. Ví, že se nesnese každý s každým, že jsme rozdílní ve svých pohledech na celou řadu věcí, že každý považujeme něco jiného za důležité, a proto máme mezi sebou spory. Dostal se do nich Abraham s Lotem, dostal se do nich Pavel s Barnabášem, tak to prostě chodí i v životě věřícího člověka. Suma sumárum - měli pravdu vlastně oba dva, každý svým způsobem, protože to celé vedlo nakonec k dalšímu růstu církve...

jestrab 27.6.2016

filos12 - je to věc výkladu. My nevíme jakým způsobem si ty své názory vyměňovali. Muži dovedou být mnohdy vášniví ať už jde o politiku nebo náboženství. Pavel taky dokázal zapáleně řečnit, takže se klidně pohádat mohli. Možná taky Pavel byl té povahy, že musí být po jeho. Vždyť všechno co o něm čteme je z pozice vůdce, který jde svou vlastní cestou, není to ten typ co by se přizpůsoboval ostatním a poslušně seděl v církvi a dělal to co mu řekne někdo jiný. Tudíž z toho lze vyvodit, že i kdyby to po něm chtěl, tak by to nemusel snést a radši by z takové situace vycouval. Tedy jestliže mu ten člověk povahově nesedl a nerozuměl by si s ním, raději ze spolupráce vycouval. Což by potvrzovalo jeho v podstatě samotářskou nebo tvrdohlavou povahu ve smyslu, že si chce dělat věci po svém a jít svou vlastní cestou. Většinu času taky trávil na cestách řekl bych že se v církvích moc dlouho nezdržoval, to by tak odpovídalo tomu co si o něm myslím. Typ člověka, který chce být nezávislý, on pravidla vytváří a ostatní se přizpůsobují. Zpět k obecné teorii rozhádanosti církve - já bych raději kladl důraz právě na tu názorovou neshodu. Ta zapřičiňuje nejednotu a potřebu se dělit. Proto se katolická církev rozdělila na pravoslavnou a na protestantskou atd. atd. Proto není správné aby jedna církev považovala sebe za neomylnou a jedinou - jak považuje sama sebe i pravoslavná církev... To považuju za správnou věc. Stejné to je ale i s náboženskými dogmaty vznikajícími v církvích, navzájem si protiřečí. Existuje tolik výkladů bible, každý v něm vidí ten svůj. Když věřící poslouchají na kázáních taky slepě neberou každé slovo kněze jako neomylné Boží zjevení. Raději používají mozek a mají svůj vlastní názor. V církvi ale zůstávají i přes odlišné názory, protože pro ně je podstatnější společenství. Kazatelé, kněží a pastoři by ale měli vědět, že jejich slovo není neomylné a je třeba respektovat to že lidi mají jiný názor. Jedna z největších chyb kterou katolická církev udělala že spojila bibli jako jednu knihu dohromady a svatořečila ji jako neomylnou. Vede to ke snaze snažit se myšlenkově sjednocovat bibli v jeden celek, jedno ucelené učení, ale tak tomu není. Bible je směs názorů více lidí, nutně vytržená z kontextu. O mnohých autorech ani nevíme kdo vlastně byli. Mno a když se to takhle všechno smíchá, výsledkem je směs teologických výkladů, které se v závislosti na čase, kultuře a místu výkladu mění. Navíc by nikdo neměl brát bibli jako univerzální návod na všechno to je taky chyba. Je v ní plno absurdních protikladů - nemusí být nutně v ní ale spíš v konfrontaci s každodenní realitou.

filos12 27.6.2016

jestrab - znovu opakuji, reagoval jsem JEN na to, JAKÝM ZPŮSOBEM jsi použil hádku mezi Pavlem a Barnabášem, abys mohl říkat, že církev je rozhádaná od samého počátku. A to je hrubě zavádějící, protože Pavel se s za čas s Barnabášem opět usmířil, ba co víc, Jana Marka chválil - 2. Tm. 4,11. Jinak vše ostatní, co píšeš, vlastně jen MNOHA SLOVY NEŘÍKÁŠ VŮBEC NIC. Jakoby se jinde než v církvi lidé nehádali. Hned v prvních kapitolách Bible čteme, jak Kain ze závisti zabil Abela. Vzájemnými spory je doslova prošpikovaný celý svět, křesťanský nevyjímaje, a ty bys chtěl ukázat viníka toho všeho. Viníkem je NÁŠ HŘÍCH, naše neschopnost udržet věci od Boha tak, jak nám je svěřil. Proto tolik potřebujeme Ježíše a Jeho oběť. To, že jsme jako křesťané tolik rozděleni, NENÍ VĚCÍ ARGUMENTŮ, ALE POKORY.

zvedavy 29.6.2016

Tak děti vč. kojenců se křtí hodně dlouho. Když si někdo myslí jinak, tak ať svoje děti nedá pokřtít a počká až budou sami věřit. Proč řešit lidi, kteří byli pokřtěni tradičně v dětství? Co je komu do toho? To jako nejsou křesťani, ti katolíci, luteráni, kalvínisti atd.? Skutečně věří jen baptisti? U každý církve najdu spoustu věcí, co v Bibli je jinak. Jinak než to dělají u nich. Když jde člověk do církve a sboru, tak se prostě přizpůsobí, co tam v tom sboru a denominaci věří, jak se chovají, zdraví atd. A křest je jedna z věcí, kde člověk následuje tradici. V Bibli bylo, že kdo uvěřil, tak ho hned pokřtil. Nečekalo se na faráře nebo kazatele, pokřtí mohl kdokoli. Takhle to stejně nedělají, kde křtí dospělé, křtí tam kazatel.

FAGHIRA 30.6.2016

Já nevím, jak někdo jiný, ale já jsem byla pokřtěna jako miminko a způsobilo mi to později zmatek, co se víry týče. Takže určitě není správně, jak tady někdo napsal, že se v každém sboru křtí nějakým jiným způsobem či postupem. Zase to působí jen rozdělení a chaos.

zvedavy 30.6.2016

Zas je psané jedna víra, jeden křest. Má snad se člověk dát pokřtít znovu? V Bibli se nekřtily nemluvňata, ale je tohle důvod k opakování křtu? V Bibli skutečně je nejdřív uvěřit, pak se nechat pokřtít. Ale to bylo v době, kdy tu nebyly křtěné děti. Děti co by měly věřící rodiče. Ježíš říkal nechte ke mně přijít maličké. Dotýkal se malých dětí, žehnal jim. Ježíš dělal zázraky, to už se dnes taky neděje, věci jsou trošku jinak. Pomíjím ty katolické zázraky v Lurdech, myslím zázraky jak v Bibli, ne ve smyslu katolických tradic. Copak není možné se vírou ke svému křtu zpětně přihlásit. Nakonec obřízku dělali po narození, až později se rozhodl žid pro víru nějak sám. Křest nahrazuje obřízku, je znamením smlouvy s Bohem.

filos12 30.6.2016

faghira - věřím, že to pro Tebe bylo složité, znám osobně dva lidi s úplně stejnou zkušeností. A obecně máš jistě taky pravdu v tom, že různé způsoby křtů působí zmatek. Žel, má to přímou souvislost s odvěkou nejednotností církví - za 2 tisíce let jsme nebyli schopni v tom nějak zvlášť pokročit. Takže potom si ohledně křtu mnoho lidí řekne, že KDYŽ UŽ se tedy neumíme shodnout na jednom způsobu křtu, tak je potom lepší nepřít se o to a nechat církve křít tak, jak tomu ta či ona rozumí. Jinými slovy - ZE DVOU ZEL VYBERME TO MENŠÍ... Ano, je to pro nás hodně špatné vysvědčení a tím také stálý důvod k pokoře. Snad jediná dobrá zpráva na tom je, že Bůh nám vidí do srdcí a rozumí nám...

zvedavy 30.6.2016

křest chápu jako symbolický akt, asi jde víc o víru a o to, aby byl ve jménu Ježíše Krista. Jan křtil ponořením, ale nešlo o koupel ve vodě, ale byl to symbolický akt jako projev pokání. U Ježíšova křtu jde o víru v Ježíšovo jméno, to pokání to tam taky zůstává. Jestli jde někomu o formu, tak nevím. Obřízka bylo vnější vyjádření smlouvy s Bohem, křest vlastně taky. Není na těle viditelný, víra má být v srdci, není už důraz na tělesné a vnější věci. teda jak to chápu.

stepb 1.7.2016

zvedavy, sám jsi katolický zázrak...nevím kde to vždycky berete že tak lehkovážně rýpete...ta svatá v Lurdech co se její tělo nerozkládá, měla větší víru v Krista, než tisíc tobě podobných expertů, asi nic nečtete a jen polykáte konspirační teorie, nebo denominační teorie v slepé předsudkové zaslepenosti. Je snad v bibli napsáno že dosáhneš buzerací katolické církve spásy? Spíš tam je kdo je bez hříchů hoď první kamenem a nebyl nikdo. Potom tam je jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno, jestli měříš v předsudcích, bůh ti naměří tím soudem kterým jsi soudil druhé. Ještě nikdy jsem si nevšiml, že by nějaký katolík, sám od sebe z ničeho nic začal rypat do jiných církví, ale u vás je to už snad folklór, nemyslím normální evangelíky a protestanty, ale takové ty jak to říct slušně, něco jako denominační huligens.

zvedavy 1.7.2016

stepb katolíky jsem neřešil, jediná moje věta: Pomíjím ty katolické zázraky v Lurdech, myslím zázraky jak v Bibli, ne ve smyslu katolických tradic.- a víc jsem nepsal. Pouze jsem vyjádřil, že katolické zázraky jsou trošku jiné než ty v Bibli, nijak víc jsem o nich nepsal. Neodsuzoval jsem je, ale jen jsem chtěl vyjádřit, že je považuji za něco jiného. Jinak reformace skutečně reagovala na plno katolických zázraků v době lidí jako Luther, Kalvín a další. V podstatě šlo o jejich odmítnutí. Nějak se držím tradičního reformačního postoje, nijak to nehrotím ani nerozvíjím. Tohle jsem psal v kontextu toho, kdy jsem trdil, že ty biblické zázraky už nějak nejsou, nevidím je. O nic víc mi nešlo, nemám potřebu řešit katolíky. Ale tyhle zázraky nejsou můj šálek kávy, nikomu je neberu. Nakonec pro katolíky jsem odloučený bratr, naše Večeře Páně z jejich pohledu není plnohodnotná a těžkou hlavu mi to nedělá. V době reformace bych byl kacíř, co patří na hranici, katolík zas by byl papeženec, tohle už je naštěstí minulostí. Ale rozdíly tu jsou. Nový papež je k evangelíkům vstřícnější, ale dost katolíků vč. kněží tak vstřícných není. Nemyslím, že bych soudil druhé lidi ale můžu napsat, že určité věci z jejich víry nesdílím. Když adventisti nevěří v peklo, tak ty jako katolík to taky asi vidíš jinak. Ohledně pekla a aspoštolského vyznání se shodnem, okolo očistce a dalších věcí ne. Nemám potřebu to řešit.

zvedavy 1.7.2016

Nakonec co se týče křtu dětí, tak ty vůbec pomíjíš téma zdejší diskuze. Přitom zde by mezi náma zásadní rozpor asi nebyl.Když už tu píšeš, tak jsi měl napsat, že křest dětí je správně, protože katolická i další církve ho provádějí. To by bylo k tématu. Copak zpochybnění křtu dětí není rýpání do katolické víry a praxe? Překřtívání ti nevadí? To, že někdo ten katolický křest neuznává? To ti nevadí a že jsem se distancoval od některých zázraků vadí? Ani nevím jak s těma zázraky. Leckdy v katolické církvi takové věci jsou, ale nemá to ani oficiální uznání. Vedení církve to nechává, nekomentuje, nepodpoří to ani neodsoudí. Vlastně ani nevím, jaký oficiální status mají ty zázraky v Lurdech.

Tarquinius 24.8.2016

Protestanti všech zemí, vyližte si prdel!

faghira 24.8.2016

Tarquinius - Miluj bližního svého jako sám sebe. Hádej, kdo řekl?

Jonh 24.8.2016

Je mě Vás líto....když jsem si zakládal profil zde na seznamce, vkládal jsem do toho určité naděje...ale záhy jsem s překvapením zjistil, že se nejedná o seznamku, nýbrž arénu v níž se každý každého snaží za každou cenu překřičet, nepleťme si to s diskusí stou to nemá nic společného...dále téměř nemožnost navázat kontakt a pak ty podivné maily zkomolenou angličtinou a češtinou...
člověk člověku vlkem....je smutné co musím pronést, ale mnoho ateistů, žije nevědomky pouze instinktivně v souladu Písmem....
celé roky jsem žil v osamocení a snil se o vytvoření světa dvou lidí, který je plný lásky, věrnosti, vášně, důvěry, porozumění a dětí a Pánu jsem vždy vyčítal proč mě tak zkouší a trestá, ba ne on teď to vím on mě obdarovával a chránil...

jestrab 24.8.2016

Jonh: Ano někomu se to povede založit rodinu a mít děti a vychovat je a tím naplňují písmo ve smyslu milovat Bližního i když nejsou věřící. Není třeba vyrůstat kvůli tomu v církvi. A zase někteří křesťané nikdy rodinu nezaloží právě kvůli své víře nenajdou partnera a zůstanou osamoceni ale to je jejich úděl. A zároveň platí že v tom světě nevěřících je drtivá většina těch co se rozejdou a nevydrží spolu takže pak jsou tu ty rozpadlé rodiny to je smutné a odvrácená tvář tohoto světa ale přesto to neznamená že v životě nemilovali jen se snažili udělat to nejlepší aby našli toho pravého partnera se kterým by mohli založit rodinu. Křesťané v tomhle mají o něco větší šanci díky svým zásadám a větší sebekritice, ale přesto zůstanou i ti co rodinu mít nebudou a musí se smířit s vidinou víry v jiný lepší svět a spásu jejich duše jako odměnu. Já osobně moc nevěřím tomu že to je jediný smysl toho proč tu jsme na tomto světě - jenom abychom žili vidinou v lepší svět až tento nás život skončí?

pokus 28.8.2016

Faghira: Křest nemluvňat, tedy malých dítek, které nemohou být schopny vlastní víry, nemá žádné opodstatnění v Bibli, tudíž je nebiblický. Ocituji zde jednu pasáž z 1.Pt 3:21 UVZ Naplněním tohoto předobrazu je křest, který nám teď přináší záchranu – nejde o mytí tělesné špíny, ale o závazek dobrého svědomí před Bohem-skrze vzkříšení Ježíše Krista. UVZ Z tohoto verše je zřetelné, že je zde křest chápán, jako závazek dobrého svědomí před Bohem. Dobré svědomí před Bohem může mít pouze ospravedlněný hříšník, tedy člověk, který uvěřil, že za něj zemřel Kristus na kříži, který mu vydobyl díky své oběti na kříži takové postavení, že se již nyní dotyčný může zcela bez bázně postavit před dokonalého, svatého, spravedlivého Boha a honosit se titulem Božího dítka. UVZ Nyní když jsme ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána, Ježíše Krista. Skrze něj jsme také vírou získali přístup k této milosti, v níž stojíme a chlubíme se nadějí Boží slávy. UVZ (Ř5:1-2) Takový člověk, který přijal vírou Syna Božího má dobré svědomí před Bohem. Nemluvně ho mít nemůže, neboť nerozumí a není schopno tohle přijmout v tak útlém věku vírou. Dobré svědomí před Bohem může mít pouze člověk, který má díky Synu Božímu JISTOTU spasení, a proto se na znamení toho, co se mu díky víře v Syna Božího stalo skutečností, má nechat pokřtít! Křest nemá žádnou zázračnou moc, ani není potřebný ke spasení. Je to jen závazek dobrého svědomí před Bohem. Když se dotyčný rozpomene na den svého křtu, připomene si tím, že NE on, ale Kristus, Syn Boží mu vydobyl spasení! Rozpomene se na to, co tím jednou provždy ve křtu vyznal! Víru v Syna Božího, tedy jistotu toho, že dojde jednou spásy. V 1.Pt 3:21 čteme, že se jedná o dobré svědomí dotyčného člověka! Může mít snad někdo druhý dobré svědomí za dotyčného jedince? Třeba rodiče? NE A NE!! TISÍCKRET NE! Každý má totiž individuálně svoje vlastní svědomí, svoji vlastní víru. Kde někdo chce rozhodovat za druhého, zavání to manipulací, nebo výmysly ohledně potřeby křtu ke spáse a jeho zázračné moci. Kristus a jeho dílo v srdci dotyčného je poté dán zcela stranou.

Uložit