sebevědomí ve vztahu

Dobrý den,

moc se omlouvám, že sem přicházím z hodně osobním tématem, ale chtěla bych znát názor více věřících, proto se pokusím Vám nějakým způsobem nastínit, co mě trápí.
Nikdy se o mě moc mužů nezajímalo, vzhledem k tomu, že mám klasické hodnoty a působím na ně přísně. Situaci změnil až můj bývalý přítel, který se o mě začal zajímat, v té době ještě přemýšlel nad svou slečnou, kterou měl moc rád, ale nebyl jí příliš věrný (prý si ale nikdy nechtěl připustit, že by mohl být bez ní...). Započali jsme spolu vztah, krásný, čistý, ale bohužel po nějakém čase nad námi visela ona, přestala jsem si věřit, začala jsem lpět na drobnostech, chtěla jsem doklady lásky, které mi nemohl/nechtěl nabídnout, často jsem o ní mluvila, chtěla jsem jej pochopit a porozumět i jí, stát se jí dobrou známou, ne osobou, která ho získala po ní...
Mohu se tedy zeptat z pohledu Vás, věřících, zeptat, zda ve vztahu hraje opravdu takovou velkou roli sebevědomí, případně, jak na něm zapracovat.
Omlouvám se za tak otevřenou odpověď, snad Vás nijak neurazím, ač je téma asi netypické. Jak vy pracujete na sebevědomí?

Děkuji za případné reakce.

TerezaM 9.9.2015

komentáře: (8)

Karmel 13.9.2015

Ahoj Terezo, zdravé sebevědomí je důležité ve všech činnostech. Určitě na tom nejsi tak špatně, když si dokážeš uchovat a snad i prosadit své životní hodnoty. To, že jsi ve vztahu začala ztrácet půdu pod nohama nejspíš plyne z nedostatku zkušeností s podobnými situacemi a možná i ze strachu, protože příležitostí k novému vztahu moc nemáš. Pokud se však u tebe projevila jen přehnaná žárlivost,pak ti neporadím. Především by jsi si měla uvědomit, co konkrétně v tobě vyvolalo potřebu chovat se způsobem, který popisuješ.

dan78 13.9.2015

Doporučuju tuhle knížečku: www.kosmas.cz/knihy/181964/nedostatecny-pocit-vlastni-hodnoty/ Leccos, co si často nosíme v hlavě, není úplně v pořádku, resp. to není zdravé a často o tom vůbec netušíme. Mě dost pomohla a leccos důležitého jsem si uvědomil. Chválím milou osobu, která mě k téhle knize přivedla.

jestrab 1.10.2015

Těžko poradit protože tvá - zpověď - v uvozovkách není dost jasná. Já třeba nerozumím větě - uvozovky - v té době ještě přemýšlel nad svou slečnou, kterou měl moc rád, ale nebyl jí příliš věrný - konec uvozovek. Jak ji nebyl věrný? Jakou roli to hrálo ve vztahu k tobě? Chceš říct, že se začal o tebe zajímat a začal ji podvádět s tebou nebo s někým jiným? Měl ji rád ale začal se zajímat o tebe? To mi nedává smysl. I tak je divné to co píšeš že ses pokoušela nějak současně o kladný vztah s tou jeho bývalou, to moc nedává smysl. Myslím že správné by bylo právě ten vztah přerušit minimálně do doby než si ona najde stálého partnera; když budete mít oba partnera tak není důvod k vzájemné žárlivosti. Snad?

palama 8.1.2016

Už je to asi Terezo neaktuální, ale přece jen.
Vztah stojí a padá s důvěrou v upřímnost a čistotu záměrů druhého člověka, kterého si pustíme blíž k sobě. Sebevědomí ve vztahu se nedělá většinou tím vztahem i když to tak vypadá, ale spíše uvnitř. Může to být podněcováno kamarády, známými nebo i partnerem, ale nikdo ti aspoň myslím nemůže nadopovat sebevědomí a sebeúctu, kterou třeba máš oslabenou nebo nesprávně naučenou životem, výchovou a kdo ví čím ještě. Pracovat se na tomto dá mnoha způsoby a může v tom dost pomoci přemýšlení a jasné vymezení svých vlastních hodnot. Pokud má člověk srovnané hodnoty a cíle, nemusí myslím být nijak přísný k okolí, ani sám k sobě, protože už Ví a >dobojoval>. Pokud máš dojem, že musíš hodnoty a sama sebe jakoby hájit před okolím zejm. před muži, tak bych se nad tím vážně zamyslel, cose pod tím skrývá. Obrana příliš zarputilá, a to i o svaté ideály často svědčí o nejistotě a strachu. Takže pozor na to. úsměv. Pokoušet se o kladný vztah k jiné slečně, která je nějakým způsobem navázaná na tvého partnera je ušlechtilé, ale většinou to není příliš proveditelné a realistické a vím ze své zkušenosti o čem mluvím. Hezké dny.

jestrab 13.1.2016

Mohu se mýlit, ale mně to připadá jako žárlivost. Štve tě že si nebyla jeho první? Lásku nelze dokázat slovně. Láska je vlastně o víře. Když někomu věříš - důvěřuješ mu - tak jednáš jinak protože mu věříš. Když nevěříš, tak ho nemiluješ. To je k tomu důkazu lásky. Ale ty máš spíš problém s žárlivostí, tedy buď s odpuštěním nebo máš moc vysoké očekávání, které on nemůže naplnit - pokud ho miluješ musíš slevit ze svých požadavků které nemohou být nikdy naplněny a těch se vzdát a tak dojdeš ke smíření. Jinak to nebude fungovat.

dan78 14.1.2016

Dobře napsáno, Palamo! :-D
Jestřábe, předivo vztahů bývá spletité a jemné a to co radíš Tereze mi přijde moc černobíle kontrastní.

jestrab 14.1.2016

Já palermu nečetl ale já osobně bych se teda taky nesnažil navazovat vztah s ex-přítelem moji přítelkyně. Je to vcelku pochopitelné, že pak člověk začne myslet na to a srovnávat se s tou osobou. Ale my chlapi přece uvažujeme jinak, já bych v něm viděl soka a cítil bych se tím být ohrožen. Ale zase bych si to nevyčítal jako nějaký hřích jsem jen člověk a mám právo být obezřetný.

Iren 3.5.2016

Milá Terezko, to co popisuješ, se nazývá spoluzávislost. Už jen to, že tvůj přítel nebyl své přítelkyni věrný, začínal nové vztahy a nebyl schopen s tvou přítelkyní přerušit pouto ale přesto navázal nový vztah s tebou. To nebylo moc férové. Opravdová zralá láska se vydává a je věrná jednomu člověku, i když pokušení mohou přicházet. Žel většina lidí toho dnes není schopna a žijí spíš spolu nebo vedle sebe. Doporučuji knihu Závislosti srdce od Hemfeldta nebo Intimita duše ženy od Pauly Rineheart. Jedna dobrá rada, nikdy neprobírej s mužem jeho bejvalé partnerky. To ať si on probere s kamarády nebo s psychologem, pokud má problém. Pokud budeš začínat nový vztah, tak vztah vždy funguje jen ve dvou (ve světě) a ve třech jen tehdy, pokud tím třetím je Bůh, jinak to nikdy nemůže fungovat, způsobuje to jen bolest. Co se týká zdravého sebevědomí, tak si troufám tvrdit, že většina lidí ho nemá, ale umí to dobře maskovat nebo staví své sebevědomí na kariéře, úspěchů u druhého pohlaví nebo na penězích, své síle atd. ale přizná ti to málokdo. To, když se pak sesype, tak se pozná, co měli v srdci. Sebevědomí se dá trénovat tak, že člověk má rád sám sebe. Křesťan by měl čerpat své sebevědomí u živého vzkříšeného Ježíše, který zemřel nejen za jeho hříchy, ale také za jeho nemoce i poraněnou duši. Ježíš nabízí odpuštění každému člověku, protože ho nesmírně miluje a dává mu sebevědomí tím, že ho přijímá takového jaký je a to je ten stavební kámen. Pak už je na nás samotných, jak to dokážeme přijmout a žít, ale je to někdy těžké.

Uložit