Pokračování příběhu z archívu :-)

Dnes jsem koukala,že je zde v archívu jak sme se s Honzou poznali a vstoupili do manželství.Třeba někoho pokračování zajímá..Oba jsme byli v ID a byli spolu 24hod.denně.Spolu jsme vařili,uklízeli,smáli se,brečeli..A pořád sme si povídali.Celé dny a nespočet nocí..Modlili sme se spolu,rozebírali věci v bibli..Byli jsme jedno bezesporu.Před manželstvím sem si to neuměla představit.Když jsme spolu chodili Honza řekl,že vždy než mi jedna kytička uvadne koupí mi novou.Myslela jsem,že mu to vydrží chvíli ale celé 4 roky manželství nebyl den,kdy bych byla bez květiny,nebo jsme si,i přesto,že sme spolu byli pořád psali pohledy a maily o tom co k sobě cítíme.Když jsem spala a Honza ne,věděla jsem,že mě zamilované řádky budou čekat a obráceně.Když jednomu bylo zle,tak ten,kterému bylo dobře a nebo líp si uvařil kafe a toho druhého celou noc hlídal a nesl na modlitbách.Nikdy sme se nepohádali ať mi to někdo věří nebo ne..Věděli jsme,že to,že jsme dva je dar!!Pořád jsme se ptali:Radoval by se z našeho manželství Pán??Tak jsme chtěli žít..Byl to úžasný a požehnaný čas..Potom Honza onemocněl,musel být v nemocnici.Jezdila jsem každý den za ním,byla s ním co nejvíc to šlo a bojovala o zázrak..Nabídla jsem Bohu své největší touhy pak i svůj život za život Honzy..Nechtěla jsem s Ním manipulovat jen dát vše pokud je to potřeba,aby Honza žil.Honza trpěl jak zvíře a přesto vždy říkal,že vše přijímá z Boží ruky jak to Pán dává..Jednou jsem tam přišla a cítila jsem,že nastal čas přestat bojovat ale vložit ho do Boží náruče a nechat odejít.Tolik jsem ho milovala,že jsem se ho z lásky k němu vzdala..Bylo mi hrozně to nejde slovy vyjádřit.Mluvila jsem s lékařkou a ta mi říkala,že takovou lásku jako u nás dvou ještě nikdy neviděla..Přišla jsem za Honzou,on otevřel oči a řekl:jsi moje láska.To bylo naposledy co jsem ho tady na zemi viděla,slyšela,pohladila...Pán si ho vzal k sobě pár dní po 4.výročí svatby.Napsala jsem to jen zkráceně,pro sebe jsem to napsala podrobně a je to na spousty stránek.Byl to velký dar a patří za něj dík Bohu!!!Každému kdo hledá přeju někoho s kým si bude rozumět jako já s Honzou.I my dělali chyby ale byli jsme šťastný!!Bůh vám žehnej!!Lucka Škodová

Lucisek 18.10.2012

komentáře: (0)

Uložit